Seznam Native ve spolupráci s

Voda nad zlato

Jak udržet v krajině co nejvíce vláhy

Zurčící řeky a potůčky plné ryb, tůně, mokřady a ptáci hnízdící v okolí. V takovém prostředí je vody přirozeně dostatek. Aby v krajině tato místa zůstala, je nutné přírodě pomoci.

Voda v Česku

Vodní toky na našem území měří téměř

100 000 kilometrů1

Rybníky
pokrývají plochu

52 000 hektarů2

Přehrady
zabírají

30 000 hektarů3

Plocha mokřadů
je přibližně

120 000 hektarů4

Nepostradatelná vláha

Česko v posledních letech trápí sucho. Podle dat sice prší stále stejně, mění se však intenzita srážek. Častější jsou přívalové deště, které střídají delší období sucha. Vydatněji prší hlavně v létě, voda se pak ale z krajiny vypařuje rychleji a důsledkem je právě větší sucho. Velký vliv na něj má také půda, která funguje jako zásobárna vody. Během dešťů ji vsakuje, čistí a uchovává. Postupně ji pak uvolňuje a dodává stromům, rostlinám i studním či řekám.

Mokřady, lesy a louky zadržují vláhu nejlépe, zatímco města a krajina zastavěná silnicemi, parkovišti či halami nezadržují srážky vůbec. Déšť odtud stéká do řek a potoků, což během přívalových dešťů zvyšuje riziko bleskových povodní. Vzhledem ke stále se zvětšující zastavěné ploše je nutné přírodě se zadržováním vláhy pomáhat.

Jak udržet vodu v krajině

Obnova meandrů, revitalizace niv vodních toků či budování mokřadů. I tak vypadají kroky, které pomáhají zmírnit dopady sucha a vrátit do vysušené krajiny vodu a s ní i život. Když se vrátí koryto řeky do původní podoby, v jejích březích vzniknou tišiny, tůně i mokřady. Obnoví se rozmanitý biotop, ve kterém mohou žít ryby a raci či hnízdit ptáci. Česko se navíc snaží zlepšit i hospodaření s vodou. Na využívání dešťové vody či výstavbu moderních čističek odpadních vod se soustředí celá řada projektů, na něž jdou finance i z evropských fondů.

Do Děhylovského potoka se vrací život

Zdroj: Moravskoslezský kraj

Rybník Štěpán na Opavsku, který pokrývá plochu 45 hektarů, je od roku 1994 přírodní rezervací. Navíc lokalita, v níž se nachází, patří do soustavy chráněných území NATURA 2000, která slouží k ochraně nejvzácnějších přírodních stanovišť v Evropě. V okolních mokřadech hnízdí vzácné druhy ptáků, jako jsou třeba hohol severní či bukáček malý. V rybníce i potoku, jenž ho zásobuje vodou, zase žijí chráněné druhy ryb, obojživelníků i vážek. I tuto oblast však v minulých letech trápilo sucho. To způsobilo, že se plocha vodní hladiny o polovinu zmenšila. To vedlo k tomu, že rybník i potok začaly zarůstat a zabahňovat se.

V minulých letech prošla chráněná lokalita rozsáhlou revitalizací, na kterou Moravskoslezský kraj získal 36 milionů korun z fondů EU. Z rybníku bylo odstraněno bahno, a bylo využito pro vybudování ostrůvku. Bude sloužit hlavně k hnízdění želvy bahenní a ohrožených vodních ptáků, kteří na něm budou chráněni před útoky jiných zvířat. U rybníka nově vznikly tůně, což výrazně pomůže se zadržováním vody v krajině.

Poldr chrání město před povodní

Zdroj: Stavba Vysočiny

I malý potok se během přívalových dešťů může nečekaně rozvodnit a napáchat velké škody. To je případ Havlíčkova Brodu, kterým protéká Cihlářský potok. S každým silnějším deštěm se zvyšovalo riziko, že voda zaplaví městský park. Koryto potoka bylo totiž v minulosti uměle narovnáno, aby se zvýšil odtok vody.

Havlíčkobrodská radnice se proto rozhodla investovat do revitalizace povodí Cihlářského potoka i obnovy přilehlých mokřadů a luk. Během několikaleté práce došlo k obnovení původní nivy a výstavby nových zákrutů potoka. Před povodní teď město chrání také navýšené hráze okolních rybníků. Došlo i k vybudování suchého poldru. Jde o travnatou prohlubeň s hrází, která během přívalových dešťů může zachytit až 50 000 kubíků vody. Nákladná tříletá revitalizace by se ale nemohla uskutečnit bez pomoci fondů EU. Ty na ni přispěly více než 38 miliony korun.

Olomoucká zoo chytá dešťovku

Zdroj: ZOO Olomouc, Milan Kořínek

Zoologická zahrada na Svatém Kopečku se rozkládá na 42 hektarech a chovatelé se tady starají téměř o 1 600 zvířat. V minulosti areál postihla kůrovcová kalamita a vichřice, kvůli nimž ze zahrady zcela vymizely stromy sloužící jako přirozená vodní bariéra. Přívalové deště tak ohrožovaly obec Samotišky, která leží pod areálem zahrady.

Vedení zoo se rozhodlo investovat do vybudování šesti podzemních nádrží na dešťovou vodu. Tu by mohli využít pro zajištění provozu zahrady, již není možné napojit na vodovodní řad. Součástí stavebních prací byla i revitalizace dvou pozemních nádrží a vybudování doprovodné infrastruktury. Rozsáhlé stavební úpravy vyšly na téměř 28 milionů korun. Zahrada do nich mohla investovat hlavně díky pomoci evropských fondů. Ty na ni přispěly více než 24 miliony korun.

Moderní technologie čistí vodu

Zdroj: Deník.cz, Jiří Macek

Obce nedaleko velkých měst zažívají v posledních letech větší přírůstky obyvatel. To je i případ Horoměřic, odkud cesta do Prahy trvá jen pár minut. Město zvýšilo výstavbu nových bytů, investovat však muselo i do nové čistírny odpadních vod.

Rozsáhlá rekonstrukce čističky, která zahrnovala také navýšení její kapacity, trvala tři roky. V Horoměřicích tak dnes mohou za pomoci moderních technologií, například lepšímu hrubému předčištění, odpadní vodu zpracovávat ještě lépe. To navíc přispívá k vyšší kvalitě vody v Horoměřickém potoce. Investici ve výši 48 milionů korun si mohla obec dovolit i díky podpoře z evropských fondů. Ty na ni přispěly více než 30 miliony korun.

Evropské fondy pomáhají Česku lépe hospodařit s vláhou v krajině, upravují koryta řek, čistí vodu a obnovují vzácné mokřady i tůně.

Díky fondům EU se mezi lety 2007 a 2022 podařilo:

Revitalizovat a regenerovat

62 380

hektarů naší krajiny

Postavit či rekonstruovat

14 173

kilometrů kanalizací

Vybudovat či modernizovat

697

čistíren odpadních vod

Pomocí protipovodňových opatření ochránit

310 469

lidí

Chci vědět více

Pole, školy, továrny i zámky – tady všude pomáhají evropské fondy. Přečtěte si příběhy, které mění Česko

Další projekty