Poctivá novinařina je podle Nory Fridrichové spíše služba než práce. Známá moderátorka a reportérka je známá svojí nekompromisností, ale i obrovskou energií, s jakou pomáhá rodinám samoživitelů a samoživitelek. V pravidelném pořadu 168 hodin upozorňuje na politické kauzy, korupční skandály a machinace. A tak čas od času čelí i nevybíravým urážkám od některých politiků nebo diváků.

„Největší nesmysly a lži o mně vycházejí na dezinformačních serverech. Na náš pořad se dívá hodně lidí a v jejich očích mě lživé texty mají znevěrohodnit, aby lidé přestali věřit i naší práci,“

říká zkušená novinářka. Sama důvěřuje médiím a autorům podle toho, kdo je vlastníkem dané mediální firmy, a podle důvěryhodnosti jejich dosavadní práce.

Lidem, kteří se snadno nechají zmást falešnými zprávami, radí především ověřovat fakta. „Na internetu je dnes taková spousta nesmyslů, že se v nich často nevyznají ani novináři. Kdo uvěří lžím, nemůže se rozhodnout skutečně svobodně,“ míní reportérka.

Ani vědcům, kteří svoje názory a myšlenky zpravidla opírají o studie a čísla, se v internetovém prostředí nevyhýbají trollové, hateři a vulgární komentáře na jejich osobu. To zažívá i popularizátor a inženýr Jan Lukačevič, který se několik let věnoval výzkumům ve vesmíru. Založil také laboratoř Marsonaut, ve které univerzitní studenti pěstují rostliny v podmínkách jako na Marsu.

Patří mezi nejznámější popularizátory vědy. „Snažím se svoji práci dělat co nejlíp, média ale často zveličují moji roli a přínos. Asi proto, aby čtenáře upoutala nějakou bombastickou informací,“

přibližuje. Média podle něj ovlivňují fungování společnosti, nastavují témata, o kterých se mluví, a působí nepřímo i na to, jak se nám žije.

„Je potřeba, aby lidé rozuměli tomu, jak média fungují a dokázali rozeznat výmysl od pravdy. Dnešní svět je složitý, je potřeba nenechat se obelhávat a mást. Už jen proto, aby lidé mohli zodpovědně a informovaně rozhodovat o svých životech,“

myslí si Jan Lukačevič.

Rozkrývá korupční zákulisí českého fotbalu a v médiích pracuje už téměř 30 let. Sportovní reportér Luděk Mádl říká, že chaos a zmatek jsou často důsledkem toho, že spousta lidé neumí v médiích číst „mezi řádky“.

„Jak vidíme, tak školy učí lidi číst a psát. Ale porozumět tomu, co čtou, poslouchají nebo vidí, je pro chápání světa také nezbytné. Nezávislá média jsou podle mě základním předpokladem svobody,“

shrnuje zkušený novinář.

Lidem, kteří se často nechávají zmást falešnými zprávami, radí, aby důvěřovali jen názorům skutečných odborníků a důvěryhodným médiím.

„Na dobrých novinářkách a novinářích si cením toho, že se navzdory různým svodům a tlakům nezpronevěří své profesi ani sami sobě. Že se po přečtení reakcí některých čtenářů, po útocích politiků či byznysmenů na to celé nevykašlou a vytrvají na své cestě,“

uzavírá Mádl.

S falešnými informacemi se mladý komentátor Konstantin Sulimenko setkává často. Párkrát se stalo, že se týkaly i jeho samotného. „Nejčastější lež o mně, která koluje na sociálních sítích, je ta, že pocházím z Ruska. Tam jsem přitom nikdy ani nebyl,“ říká.

Všem, kdo pochybují o důvěryhodnosti médií, radí nakouknout do hodnocení Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky, který média sleduje a vyhodnocuje.

„Nepotřebujeme jen nezávislá, ale i názorově rozdílná média. Jen tak si můžeme uchovat kritický nadhled, abychom nebyli jen kolektivně nadšení ze sebe samých, protože to je vždycky cesta do pekel,“

myslí si.

Mediálně gramotní lidé mají podle něj výhodu v tom, že dobře odolají manipulacím, a tak nenaletí informacím, které by je mohly stát majetek nebo zdraví.