V Česku se pěstuje víc než padesát odrůd vinné révy. Najdeme mezi nimi šťavnatý a svěží Ryzlink vlašský, kořenité Veltlínské zelené nebo po švestkách a třešních vonící Frankovku.
Šestero vinařských podoblastí na Moravě a v Čechách nabízí také rozličné aktivity, které toulky po vinohradech doplní.
Pěstování révy je tradiční součástí českého zemědělství. I když vinice zabírají pouze jedno procento obhospodařované zemědělské půdy, ve vinařských oblastech se významně podílejí na formování charakteru krajiny. Do chuti a vůně vína se výrazně promítá zejména „terroir“, tedy specifické přírodní podmínky v kombinaci s různými odrůdami a přístupem konkrétního vinaře. A to vše dělá víno z daného místa jedinečné.
Nejpěstovanější odrůdy bílé:
Veltlínské zelené, Müller Thurgau
Nejpěstovanější odrůdy modré:
Frankovka, Svatovavřinecké
Zdroj: Magazín Českého statistického úřadu, 2020
Ty pak na další podoblasti.
Už při vjezdu do regionu upoutá místní dominanta – vápencový masiv Pavlovské vrchy, hovorově Pálava.
Mikulovská podoblast je jedním z center vinařství v Česku, jejím přirozeným střediskem je pak město Mikulov. O tom se někdy mluví jako o italské perle jižní Moravy. Teplý letní večer, toulky křivolakými uličkami a čilý turistický ruch na vás skutečně dýchnou středomořskou atmosférou, zdejší architektura je inspirovaná italskou renesancí a barokem. Dalšími důležitými vinařskými obcemi regionu jsou Valtice, Sedlec, Dolní Dunajovice, Pavlov, Perná nebo Dolní a Horní Věstonice.
Vyšší obsah vápníku v půdách velmi teplých viničních tratí dodává bílým vínům zvláštní minerální charakter. Ten se uplatňuje hlavně u odrůd Ryzlink vlašský, Chardonnay, Rulandské bílé a šedé i Aurelius. Severně od Pavlovských vrchů se daří také Ryzlinku rýnskému, Tramínu a právě Pálavě, která stejně jako Aurelius vznikla ve zdejší šlechtitelské stanici vinařské.
„Chuť Pálavy má být čistá a harmonická, s dostatečným množstvím kyselin, kořenitá a ovocná s tóny vanilky a pomerančů,“
Rozsáhlá sklepení jedné z památek ze Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, tedy Lednicko-valtického areálu, ukrývají různé poklady. V lednickém muzeu, zaměřeném na historii mučení, můžete prozkoumat víc než 250 k tomu určených nástrojů z celého světa nebo v Salonu vín České republiky ve Valticích ochutnat ta nejlepší z daného roku. Nenechte si ujít ani pohled ze skalnatých kopců Chráněné krajinné oblasti Pálava na rozlehlé Novomlýnské nádrže.
Rané odrůdy se začínají sbírat už v průběhu srpna, ty pozdní třeba až na konci listopadu. Záleží na počasí v daném roce, přístupu vinařství i na tom, zda sběr probíhá ručně, nebo strojově.
Pomocí takzvaného mlýnkoodzrňovače se oddělují stopky od bobulí. Nadrcením se jim poruší slupka a vzniká rmut. V této fázi je důležité neporušit jadérka uvnitř, jinak by se do vína mohly dostat hořké látky.
Nejdůležitější v této fázi je vylouhování vonných sloučenin včetně barviv obsažených v moštu a slupkách, dochází také k nakvášení hroznů. V závislosti na tom, jestli se jedná o výrobu vína červeného, růžového nebo bílého, se liší i délka macerace. Například rosé vína pak můžou mít podle toho barvu od světle lososové až po tmavě malinovou. I z modrých odrůd se dá vyrobit víno bílé – dokud se barvivo ze slupek nestihne uvolnit.
Pevný podíl se ze rmutu odděluje lisováním. Takzvaná výlisnost, tedy množství litrů moštu z původní hmotnosti hroznů, dosahuje asi 70 procent.
Nejdůležitější fáze procesu, kdy se z moštu stává víno. Postarají se o to kvasinky, které – zjednodušeně řečeno – mění cukry na alkohol. Kvasinky jsou v moštu přirozeně, vinaři ale proces kvašení kontrolují a kvasinky dodávají. U lehčích vín trvá proces 7 až 10 dnů, těžší vína kvasí i měsíc. Částečně zkvašený mošt se už dá pít, jde o oblíbený burčák.
Takzvané školení zahrnuje všechny úkony, které musí vinař udělat až k finálnímu stočení vína do lahve a prodeji spotřebiteli. Patří sem například čiření, tedy odstraňování látek způsobujících zákal, filtrace nebo zrání vína v barikových sudech.
Velkopavlovicku, kde je jen malé množství lesů, se někdy přezdívá „kraj beze stínu“ nebo, díky skvělým polohám pro pěstování modrých odrůd v mírně zvlněném terénu, „kraj modrých hor“.
Největší město regionu, Velké Bílovice, jsou považované za největší vinařskou obec v Česku. Mají sice jen necelé čtyři tisíce obyvatel, ale působí tu víc než tisíc pěstitelů révy. Další významná centra regionu kromě Velkých Pavlovic jsou Hustopeče, Kobylí nebo Čejkovice s gotickou tvrzí a rozsáhlým sklepením, vybudovanými ve 30. letech 13. století řádem templářských rytířů.
Díky velké rozmanitosti regionu je těžké určit pro něj nejtypičtější odrůdu.
„Záleží vždy na obci, kde se nacházíme. Když budeme mluvit třeba o Velkých Bílovicích, tak tam je nejrozšířenější Veltlínské zelené. To zdejší se vyznačuje ryzostí, až lehkou mineralitou, která se projevuje v aromatice citrusových tónů,“
Hlavní osa viničních tratí se táhne podél dálnice v úseku z Brna do Břeclavi – odtud se získávají kvalitní vína zejména z burgundských odrůd, jako je například Rulandské šedé. Dál se v oblasti daří také odrůdám Müller Thurgau, Ryzlink vlašský a Neuburské, z modrých pak Modrý Portugal, Frankovka nebo Zweigeltrebe.
Akci Víno v oranžovém aneb Noční otevřené sklepy pořádají velkopavlovičtí vinaři každoročně na začátku července. Sklepy se otevírají ve večerních hodinách a ochutnávat vína můžete dlouho do noci. Podobné akce se pořádají i v dalších moravských regionech.
Na našem území se historicky a obdobně jako v Rakousku a Německu ujal systém dělení vín podle kvality založený na cukernatosti vinného moštu, který se nazývá germánský. Čím lepší je rok a čím lépe se vinař o vinohrad stará, tím lépe dozrají hrozny, a obsahují tedy i více přírodního cukru.
Jednotka cukernatosti se udává ve stupních normalizovaného moštoměru a má zkratku:
Lidové zvyky, písně, kroje, veselí s „pohárkem“ bílého či červeného v ruce – to je Slovácko.
Tento region na jihovýchodě Moravy se vyznačuje různorodostí, sahá ze severovýchodu od Uherského Hradiště až na jih k Břeclavi a Lanžhotu. Možná jste někdy slyšeli název Moravské Toskánsko – to se nachází právě tady, v okolí Kyjova. Barevně pestrá zvlněná pole protínají remízky či ostrůvky, které zdobí osamělé kapličky nebo boží muka. Jde o kouzelnou podívanou. Další významné vinařské obce tohoto regionu jsou Mutěnice, Polešovice, Hovorany, Čejč, Šardice, Ždánice nebo Žarošice.
Nízká nadmořská výška a lehká půda stupňují intenzitu letních teplot. Díky tomu tu vznikají vína s výrazným odrůdovým charakterem. Daří se tu zejména Ryzlinku rýnskému, Rulandskému bílému a Rulandskému šedému, z modrých odrůd pak Frankovce, Zweigeltrebe a v obci Moravská Nová Ves nově vyšlechtěné odrůdě Cabernet Moravia.
„Bílá vína ze Slovácka jsou typická tím, že jsou svěží a mají hravou kyselinku. U červených vín záleží na ročníku, na tom, jak je zatížená vinice, na použitých technologiích. Pokud se vše podaří, vína jsou kořenitá, příjemně minerální,“
Vydejte se na Kyjovské letní slavnosti, takzvané Dožínky. Konají se vždy v srpnu, tedy (jak název napovídá) když končí žně. Náměstí zaplní lidový jarmark s řemeslníky a regionálními prodejci, místní vinaři nabídnou to nejlepší ze své úrody. Při průvodu si pak budete moct prohlédnout pestrost lidových krojů z celého okolí. Jednou za čtyři roky pak Dožínky střídají Slovácký rok, jehož součástí je i slavná jízda králů. Tu můžete zažít každoročně i ve Vlčnově.
Tato oblast je sice na Moravě nejmenší rozlohou, ale v tom, co nabízí, rozhodně nezaostává.
Znojmo bylo vždy význačným vinařským střediskem, což dokládá spleť dlouhých chodeb vinných sklepů přímo pod městem. V blízkosti města se táhnou vinice v pásu od Kraví hory směrem na Hnanice. Další významné vinařské obce jsou Šatov, Chvalovice, Vrbovec, Tasovice, Hodonice či Těšetice a Borotice.
Typické pro Znojemsko jsou především bílé aromatické odrůdy – Sauvignon, Ryzlink rýnský, Veltlínské zelené nebo Pálava.
„Daří se tu ale i odrůdám Müller Thurgau, Rulandské bílé a šedé a Tramín červený,“
Dobře tu však prospívají i modré odrůdy, převážně kolem Dolních Kounic. „Odtud je skvělá Frankovka nebo Rulandské modré,“ říká Koudela. Do chuti vín se pak vpisuje pro oblast typické výrazné střídání teplot ve dne a v noci. Podle Koudely to způsobuje, že hrozny si udržují více aromatických látek a vína jsou potom velmi intenzivní.
Mezi symboly vinařství na Znojemsku se řadí jedna z nejstarších evropských vinic – Šobes v obci Podmolí. Dostat se k ní můžete například po Znojemské vinařské stezce. Výchozím bodem 30kilometrového cyklistického okruhu je Moravský sklípek v Šatově, odkud vede trasa do Znojma. Záleží na vás, kolik zastávek si v místních sklípcích naplánujete a za jak dlouho trasu projedete. Může to být víkend nebo třeba týden.
Znojemská vinařská podoblast zavedla jako první apelační systém v České republice – VOC, tedy vína originální certifikace. Systém se vyznačuje náročnými požadavky na kvalitu vín.
Vinařská oblast Čechy je rozmanitá jak svým geologickým základem, tak mikroklimatem.
Vinice tady nejsou vysázené souvisle, ale spíš v jednotlivých lokalitách, kde se révě lépe daří. Bývají to chráněné jižní svahy v nižší nadmořské výšce, většinou kolem toků řek, například Vltavy, Labe, Berounky nebo Ohře. Nejdelší tradici v pěstování vína mají města Mělník, Litoměřice a samozřejmě Praha.
Ve středověku byly Litoměřice po Praze druhým největším vinařským městem v Čechách. Rozměrné vinné sklepy vyhloubili v Žernosekách mniši cisterciáckého řádu. Nacházejí se v údolí při vstupu Labe do Českého středohoří. Zdejší vinice se proslavily hlavně víny z Ryzlinku rýnského nebo Rulandského bílého i šedého.
„Tady je určitě potřeba zmínit i zdejší Tramín. Obecně se vína z Čech vyznačují vyšší kyselinou a tím i větší svěžestí, což se dá vztáhnout i na
tuto odrůdu,“
Do Mělnické vinařské podoblasti patří kromě vinic z Mělnicka také ty z Roudnicka, Prahy, Kutné Hory nebo Čáslavska. Podle Rudolfského jsou pro tento region nejtypičtější Ryzlinky z okolí Labe, další zásadní odrůdou je pak Rulandské modré.
Poznejte vinařskou oblast Čech ze sedla kola. Nenáročná, zhruba 55 kilometrů dlouhá trasa vás zavede z Mělníka až do Velkých Žernosek za Litoměřicemi. Na mělnickém zámku stojí za návštěvu historické vinné sklepy, z vyhlídky za zámkem můžete za jasného počasí spatřit Říp, Prahu i kus Českého středohoří. Od zámku je krásný výhled na soutok Labe a Vltavy.
Pinot noir a Rulandské modré je tatáž odrůda? Aby to nebylo příliš jednoduché, přidejme ještě jedno pojmenování pro tuto odrůdu – Burgundské modré.
To bylo zapsané ve Státní odrůdové knize do roku 1993, proti ale byli Francouzi. Začalo se tedy používat označení Rulandské podle německého obchodníka Rulanda. Úplně původní staročeské pojmenování je pak Roučí modré – to proto, že typický vzhled hroznu s vykukujícími bobulkami může připomínat beránkovo rouno. Rulandská vína nazývá „pinoty“ stále více vinařů, zákon povoluje oboje. Kromě Pinot noir známe také Pinot gris (Rulandské šedé) a Pinot blanc (Rulandské bílé).
ať už na Moravu, nebo do Čech přehledně a na jednom místě. Díky registraci na stránkách Vína z Moravy, vína z Čech si můžete ukládat zajímavé události nebo svá oblíbená místa.
