Za volantem Formule 1
Inovace, které řidičům aut přinesla královská disciplína automobilového sportu
Nemusíte řídit Formuli 1, a přesto můžete používat stejné technologie, jaké jejím jezdcům pomáhají k vítězství. Které inovace ze závodních okruhů našly své místo i v osobních automobilech?
Adrenalin, závratná rychlost a nekompromisní touha po vítězství. Od svých skromných počátků v 50. letech minulého století se Formule 1 vyvinula v jednu z nejprestižnějších motoristických disciplín na světě. Prozkoumejte cestu plnou dramatických okamžiků, odvážných závodníků a technologických inovací.
50. léta 20. století
Počátky závodů Formule 1
Historie světového šampionátu F1 začíná v roce 1950, kdy se konal první závod ve Velké Británii. Mistrem světa se tehdy stal italský závodník Giuseppe Farina, který závodil v Alfě Romeo 158. V první polovině 50. let měly formule ještě motor umístěný vpředu. Na svou dobu to byly velmi silné vozy, které vyžadovaly dokonalý styl řízení s ohledem na stav tratí a nižší bezpečnostní standardy. V roce 1958 byl zaveden pohár pro konstruktéry, který se k závodům přidružil. Jeho prvním vítězem se stal britský tým Vanwall.
Tvář dekády
Juan Manuel Fangio
1911–1995
Kariéra: 1950–1958
Alfa Romeo, Maserati, Mercedes, Ferrari
5× mistr světa
Argentinský pilot Juan Manuel Fangio je dodnes považován za jednoho z nejtalentovanějších a nejvýznamnějších závodníků. Rekord pěti titulů mistra světa držel až do roku 2003, kdy jej překonal Michael Schumacher.
Z formule do osobního vozu
kotoučové brzdy
Jednou z významných inovací, které se vyvinuly v závodech Formule 1 v 50. letech a později se přenesly do osobních automobilů, bylo použití kotoučových brzd namísto bubnových. Měly lepší výkon, odolnost vůči přehřátí a snazší údržbu. Velkou měrou tak přispěly k větší bezpečnosti a spolehlivosti brzdových systémů i v osobní dopravě.
60. léta 20. století
Začátky sponzorství
Charakteristickým znakem 60. let ve světě Formule 1 byly nízké vozy, ve kterých se spíše leželo, než sedělo. Motor byl už umístěn vzadu a sloužil také jako nosný prvek celé konstrukce. Zajímavá na této dekádě je skutečnost, že všichni vítězi mistrovství světa byli z anglicky mluvících zemí, kromě tří ročníků navíc vítězily i britské vozy. V této době také odstartovala éra sponzorství, které se však týkalo převážně týmů a designu jejich vozů. Reklama na oblečení jezdců, helmách nebo na tratích ale ještě nebyla tak běžná jako dnes.
Tvář dekády
Jack Brabham
1926–2014
Kariéra: 1955–1970
Cooper, Brabham
3× mistr světa
Australský závodní jezdec Jack Brabham je jediným jezdcem, který vyhrál mistrovství světa ve Formuli 1 s vozem vlastní konstrukce. Následně také založil vlastní tým, který působil ve Formuli 1 až do roku 1992, a získal s ním čtyři mistrovské tituly – dva jako konstruktér, dva jako jezdec.
Z formule do osobního vozu
turbodmychadlo
Jednou z inovací, která proslavila Formuli 1, je turbodmychadlo. Jde o zařízení připojené k motoru, které využívá energii výfukových plynů k tomu, aby dodávalo stlačený vzduch do spalovacích komor, čímž zvyšuje účinnost motoru. Tato inovace poskytla formulím více výkonu a točivého momentu, aniž by bylo potřeba zvětšit objem motoru. V 70. a 80. letech se pak turbodmychadla stala populárními i ve sportovních autech. V dnešní době jsou už běžnou součástí mnoha osobních automobilů.
70. léta 20. století
Ve znamení designu a aerodynamiky
V 70. letech popularita Formule 1 výrazně stoupala a fanouškovská základna rostla. Tato dekáda bývá považována za zlatý věk F1. Přispěl k tomu také design vozů, který byl různorodější i díky tomu, že se týmy začaly spojovat se silnými sponzory. Větší důraz se od konce 60. a počátku 70. let kladl také na aerodynamiku vozů, na kterých se objevila první křidélka a přítlačné plochy. Rok 1975 se pak stal významným pro ženské závodnice. Ve španělském závodě dojela na šestém místě Italka Lella Lombardi, která tak jako jediná žena v historii F1 dosáhla na body.
Tvář dekády
Niki Lauda
1949–2019
Kariéra: 1971–1985
March, BRM, Ferrari, Brabham, McLaren
3× mistr světa
Rakouský automobilový závodník Niki Lauda byl pověstný svým odhodláním a schopností překonávat překážky. Velkou pozornost na sebe upoutal svým návratem na závodní okruh pouhých 42 dní po vážné nehodě. Poté, co ukončil závodnickou kariéru, působil jako televizní komentátor Formule 1.
Z formule do osobního vozu
tlačítka na volantu
Inovaci ze 70. let, která se rozšířila z Formule 1 do osobních automobilů, představují tlačítka na volantu. Ve Formuli 1 byla tato inovace zavedena kvůli rychlému a snadnému přístupu k ovládání různých funkcí vozu, zatímco v osobních automobilech především zvyšují pohodlí, bezpečnost a umožňují řidičům plně se soustředit na jízdu. U moderních sportovních vozů pak díky tlačítkům na volantu mohou řidiči – podobně jako ve Formuli 1 – zrychleně volit mezi jízdními režimy a sportovním nastavením.
80. léta 20. století
Dekáda technologického boomu
Osmdesátá léta představovala éru brilantních jezdců, velkých rivalit a technologického pokroku. Ten přinesl významné inovace jako automatické převodovky, elektronické systémy řízení a větší rozšíření a inovaci turbodmychadel. Tyto pokroky zvyšovaly výkon vozů a přispěly k větší dynamice závodů.
Tvář dekády
Alain Prost
1955–současnost
Kariéra: 1980–1993
McLaren, Renault, Williams, Ferrari
4× mistr světa
Francouzský automobilový závodník Alain Prost si pro svůj analytický přístup k závodění vysloužil přezdívku Profesor. Do historie se zapsal nejen díky svým vítězstvím, ale také legendární rivalitě s brazilským jezdcem Ayrtonem Sennou, jejichž souboje byly plné dramatických momentů.
Z formule do osobního vozu
uhlíková vlákna
V osmdesátých letech se uhlíková vlákna začala používat ve Formuli 1 jako inovativní materiál pro výrobu monokoků, tedy stavebních prvků vozu spojujících karoserii s podvozkem do jednoho celku. Tato technologie umožnila vytvořit lehčí a odolnější karoserie s vylepšenou výkonností i palivovou efektivitou vozů a zároveň snížila jejich hmotnost. V současnosti se uhlíková vlákna běžně používají i v luxusních a výkonných osobních automobilech.
90. léta 20. století
Rivalita velkých hráčů
Popularita Formule 1 rostla díky většímu zájmu televizních stanic, sponzorů a fanoušků po celém světě. Náklady spojené s účastí na závodech se násobně zvyšovaly. Zapojení automobilek s velkým zázemím ale znamenalo postupný konec menších týmů. Zatímco ještě v roce 1990 se mistrovství účastnilo 20 značek, na konci desetiletí jich bylo už pouze 11. Technologicky se v tomto období stala dominantním faktorem elektronika, která zlepšila kontrolu nad vozem, ale i jeho výkon a efektivitu. Tragické nehody z minulých dekád také vedly ke zvýšení bezpečnostních opatření, například k lepšímu zabezpečení okruhů.
Tvář dekády
Michael Schumacher
1969–současnost
Kariéra: 1991–2012
Jordan, Benetton, Ferrari, Mercedes
7× mistr světa
Legendární německý závodník a rekordman Michael Schumacher proslul svou tvrdou závodní povahou, strategickým myšlením, vytrvalostí a schopností přispívat k technologickému vývoji vozů. V roce 2013 utrpěl při lyžařské nehodě vážné zranění hlavy, jeho současný zdravotní stav není veřejnosti známý.
Z formule do osobního vozu
aktivní zavěšení
Aktivní zavěšení je inovativní systém vyvinutý v 90. letech. Umožňuje měnit světlou výšku, tedy vzdálenost podvozku od silnice, přímo během jízdy. Tím zlepšuje ovladatelnost a přilnavost k vozovce. S pomocí senzorů a řídicí jednotky se automaticky přizpůsobuje, minimalizuje naklánění při brzdění a zatáčení a zajišťuje stabilní jízdu. Ve formuli se naposledy používalo v roce 1993, poté bylo zakázáno kvůli vysokým nákladům na jeho pořízení, což zvýhodňovalo hlavně bohatší týmy. Systémy aktivního zavěšení se nicméně staly nedílnou součástí pokročilých technologií v luxusních osobních automobilech.
21. století
Hybridní současnost
V současnosti týmy Formule 1 využívají pokročilé technologie a data, aby analyzovaly a optimalizovaly výkonu vozů a strategii závodění. Byla také přijata další opatření ke zlepšení bezpečnosti. Formule 1 se také stále více zaměřuje na udržitelnost a snižování ekologické stopy. Poslední dekádu výrazně ovlivnila dominance týmu Mercedes, který zavedl hybridní motory a ovládl závody F1 mezi roky 2014 a 2020 v závodech i poháru konstruktérů.
Tvář dekády
Lewis Hamilton
1985–současnost
Kariéra: 2007–současnost
Mercedes, McLaren
7× mistr světa
Britský rekordman Lewis Hamilton je prvním mistrem světa tmavé pleti a historicky nejmladším závodníkem, jaký získal smlouvu od týmu F1. Bylo mu pouhých 13 let. Svým vlivem, který dalece přesáhl závodní okruhy, bojuje za rovnoprávnost a ochranu životního prostředí a inspiruje mladé talenty po celém světě. Všechny své tituly mistra světa vybojoval ve vozech s pohonnou jednotkou Mercedes.
Z formule do osobního vozu
hybridní motory
Velká cena Austrálie 2014 představovala první velký úspěch hybridního vozu ve Formuli 1 a zahájila novou éru v technologickém vývoji závodních automobilů. Tým Mercedes se stal průkopníkem ve využívání hybridních motorů. Tato technologie kombinuje spalovací motor s elektromotorem. To umožňuje vozidlům pracovat v různých režimech – s čistě elektrickým pohonem, jen se spalovacím motorem, nebo v jejich kombinaci. Na závodních okruzích hybridní pohon dává formulím větší výkon a stabilní rychlost.
Automobilka Mercedes jako první na světě přenesla nejmodernější a nejvýkonnější technologii hybridního pohonu z Formule 1 do osobních automobilů. Inovativní řešení spočívá v kombinaci hybridní technologie s osvědčeným výkonem spalovacích motorů V8 nebo R4, které se ručně skládají v Affalterbachu, centru automobilky Mercedes-AMG.
současnost
Šlápněte na plyn jako Lewis Hamilton a George Russell
Nový Mercedes-AMG C 63 S E PERFORMANCE: Síla a výkon Formule 1 pro běžné silnice
Maximální výkon
500 kW
(680 koní)
Nejvyšší točivý moment
1020 Nm
Zrychlení z 0 na 100 km/h
3,4 s
Maximální rychlost
až 280 km/h
Nejnovější model Třídy C od Mercedes-AMG k sobě poutá pozornost nejsilnějším dvoulitrovým čtyřválcem světa. „Porce 350 kW je skutečně mimořádná, byla by však škoda zůstat jen u spalovací jednotky. Nové céčko je totiž plug-in hybrid. Tuto technologii si nejčastěji spojujeme s úsporou paliva, tady však máme v označení modelu spojení E Performance, takže tentokrát přináší plug-in hybrid hlavně výkon,“ říká Martin Machala, vedoucí redaktor motoristického webu Garaz.cz. „Elektromotor, který poskytuje až 150 kW, není v novém céčku proto, aby jezdilo úsporně, ale aby jelo rychleji. Stejně tak i Formule 1 nevozí akumulátory kvůli tomu, aby snížila spotřebu paliva,“ doplňuje Machala.
Tím inspirace u královny motorsportu zdaleka nekončí. „Pro fungování každého akumulátoru je klíčový teplotní management – pokud baterie nepracuje v optimální teplotě, nepodává optimální výkon. Díky speciálnímu systému přímého chlazení se však baterka u modelu Mercedes-AMG C 63 S E Performance zvládne i při jízdě velmi rychle dobít, a vy tak budete mít pod plynem stále maximální výkon,“ vysvětluje Machala. Velmi důležitá je podle něj také výkonová hustota akumulátoru. „Je zde dvojnásobná proti standardním baterkám, i ta samozřejmě přispívá k tomu, že je akumulátor inspirovaný F1 znovu stoprocentně připraven,“ podotýká.
A ještě jedna paralela k technologii z Formule 1 – výfukové turbodmychadlo se díky přidanému elektromotoru přímo na hřídeli dmychadla roztočí na požadované otáčky ještě dřív, než jej začnou pohánět výfukové plyny. Budete si tak užívat krásně plynulé, a hlavně bezprostřední reakce na pokyn plynového pedálu bez jakékoliv prodlevy už z nejnižších otáček motoru.
Stejně tak ve vašem voze Mercedes-AMG oceníte aplikaci AMG Track Pace, která vám na uzavřených okruzích pomůže optimalizovat výkon vozidla. Můžete v ní sledovat mnoho hodnot, jako je rychlost či akcelerace, a neustále se tak zlepšovat. Aplikace vám také poradí, kdy aktivovat strategii Boost, která pro dosažení většího výkonu a co nejlepšího času na okruhu účinně využívá sílu elektromotoru. Díky tomu si můžete vyzkoušet podobnou jízdu a práci s hybridním ústrojím jako Lewis Hamilton nebo George Russell.
Poznejte sílu závodního vozu v pohodlí a bezpečí osobního automobilu.
Chci zažít rychlost