Seznam Native ve spolupráci s

Zázrak zrození

Jak se léčila neplodnost napříč staletími?

Problémy s početím řešili lidé od nepaměti. Někdy rozvodem, jindy polygamií a občas také magickými rituály nebo elixíry. Dnes je díky pokroku v medicíně splnění snu o rodině reálné i pro páry, které by dříve neměly naději.

Starověk

3000 let př. n. l. – 5. století n. l.

Amulety, elixíry a zapovězené ženy

Neplodnost znamenala ve starověkém světě pro ženy zásadní problém. Schopnost přivést na svět potomka totiž udávala jejich hodnotu ve společnosti. Pokud se nedařilo, žena byla považována za nepotřebnou a její sociální status významně klesl. Na Blízkém východě byla neplodnost legitimním důvodem ke zrušení manželství. V Číně se zase řešila náhradním mateřstvím, kdy se do domácnosti přijala konkubína, která pak své dítě přenechala paní domu. Antičtí lékaři se plodnost žen snažili podpořit náboženskými obřady a lektvary, které obsahovaly nejen byliny, ale například i krev gladiátorů či zvířat.

Zárodky moderní medicíny

Ve védské literatuře ze starověké Indie najdeme zmínky o speciálních kouzelných lektvarech vytvořených pro bezdětné manželky králů. Dokládají, že už v této době se lidé zabývali myšlenkami na asistované početí. Šlo o umělou inseminaci, tedy manuální vložení semene do dělohy ženy. Stejně tak starověký řecký lékař Hippokrates přistupoval k neplodnosti více vědecky a racionálně. Nepovažoval ji za prokletí, ale za zdravotní problém, který vyžaduje léčbu. Ta spočívala především v radách ohledně životního stylu a v přípravě bylinných koupelí či tinktur.

Středověk

6.–15. století

Došlo
i na muže

I ve středověku společnost bezdětnými ženami opovrhovala. Mateřství bylo ve většině kultur vnímáno jako nejdůležitější ukazatel ženskosti. Různé lektvary, obřady a modlitby byly součástí léčby i v tomto období. Navzdory tehdejší společenské nerovnosti žen a mužů však část léčebných procedur vyžadovala i aktivní zapojení muže. Rozšiřování rodové linie bylo bráno především jako mužská ušlechtilost. Ve středověké Anglii tak například muž i žena z bezdětného páru požívali víno s práškem z pohlavních orgánů zvířat.

První těhotenské testy?

Středověcí lékaři vymýšleli pro ověřování plodnosti různé způsoby. Například pokud se v odebrané moči ženy objevili do deseti dnů červi, žena byla považována za neplodnou. Naopak pokud se do moči ženy vložila zrna ječmene a ta do deseti dní vyklíčila, žena měla být plodná.

Novověk

15.–20. století

Léčitele a šamany vystřídali vědci

V období renesance došlo k vědeckému pokroku v mnoha oblastech včetně léčby neplodnosti. V roce 1677 byly pomocí mikroskopu poprvé objeveny spermie. To vedlo k pochopení vzniku embrya, tedy spojení spermie a vajíčka, a tudíž i k vývoji medicínských řešení neplodnosti. V 18. století italský vědec Lazzaro Spallanzani poprvé pomocí inseminace rozmnožil psy. Zjistil také, že spermie lze uchovávat zmrazením, aniž by po rozmrazení ztratily svou aktivitu. Svou vizi o vytvoření spermobanky formuloval poprvé v roce 1866 Paolo Mantegazza. Zrealizována byla ale až v roce 1990, kdy bylo americkým vojákům umožněno uložit vzorky svého spermatu před odjezdem do války v Perském zálivu.

Děti ze zkumavky

Historie úspěšných pokusů o umělé oplodnění sahá až do roku 1890, kdy profesor Walter Heape na univerzitě v Cambridge poprvé transplantoval embrya králíků. Zhruba o 90 let později se umělé oplodnění povedlo i u člověka. Dne 25. července 1978 se narodila Louise Joy Brownová, které se přezdívalo dítě ze zkumavky. U nás se první umělé oplodnění podařilo v roce 1982 v Brně. Doposud se takto narodilo už přes pět milionů dětí.

Současnost

21. století

Věk jako nepřítel

Neplodnost dnes postihuje ve více rozvinutých částech světa až 20 % párů a toto číslo se pomalu zvyšuje. Příčinou nejsou nemoci nebo špatný životní styl. Nejčastěji je to kvůli odkládání rodičovství do pozdějšího věku. „Dnes máme výrazně lepší zdravotní péči, návyky i hygienické podmínky než kdy v historii, což je pro otěhotnění pozitivní. V otázce stárnutí ale přírodu jen tak neošálíme,“ říká lékař Marcel Štelcl, přední český specialista na léčbu neplodnosti s dlouholetou zkušeností.

Na kliniku Reprogenesis za ním přicházejí nejčastěji páry, u kterých průměrný věk ženy dosahuje 38 let. „Vaječné buňky se vytvářejí už u 20 týdnů starého plodu. Zatímco ostatní buňky se v průběhu života obměňují, ty vaječné to neumí. Po 35. roku ženina života její vajíčka začnou ztrácet kvalitu. U muže je to se spermiemi podobné, ale se zpožděním zhruba 10, 15 nebo i více let,“ vysvětluje Štelcl.

Těhotenství je téměř zázrak

Že žena může otěhotnět kdykoliv, je vyvrácený mýtus. Za plodné období lze totiž považovat zhruba pět dní v měsíci. Vajíčko může být úspěšně oplodněno maximálně den po svém uvolnění, tedy po ovulaci. Stejně tak spermie přežívají zhruba pět dní. Pravděpodobnost, že pohlavní styk mezi zdravým párem povede k těhotenství, je tedy zhruba 25 %.

Dítě do měsíce

Párům ve věku do 35 let, kterým se do jednoho roku nepodaří počít dítě, doporučuje Světová zdravotnická organizace vyhledat odbornou pomoc. U párů nad 35 let věku už po půl roce. Současná moderní medicína má řadu více či méně invazivních řešení, které pomohou k otěhotnění. „Nejprve provedeme několik vyšetření a na základě toho zvolíme vhodnou metodu – od hormonální léčby až po dárcovství vajíček či spermatu,“ říká lékař Marcel Štelcl s tím, že nejčastější variantou bývá umělé oplodnění. „Tato metoda bývá rychlejší, než si většina pacientů myslí. Pokud všechny testy dopadnou dobře a léčba je úspěšná, žena může při troše štěstí otěhotnět i za méně než jeden měsíc,“ dodává.

Pozor na stres

Proces snahy o početí je mnohdy náročný zejména po psychické stránce. „Považuji za důležité provádět páry léčbou s empatií a vše jim neustále vysvětlovat. Stres je totiž něco, co může mít na početí velký vliv. Často se setkávám s tím, že páry chtějí dělat všechno stoprocentně správně, a já jim nejčastěji radím, ať se na to příliš nesoustředí. Ideální je například odjet do lázní,“ sdílí své zkušenosti Štelcl. Kromě zdravého životního stylu existují i další podpůrné metody, které otěhotnění mohou pomoci. „Doporučuji odbornou rehabilitaci nebo třeba akupunkturu. Naopak pozor bych si dával na bylinky, ty je nutné používat jen s odbornou radou,“ říká.

Klinika pro léčbu neplodnosti Reprogenesis plní sen o rodině párům z celého světa.

Spolupracuje s odborníky z oblasti fyzioterapie a psychologie a poskytuje i další podpůrnou léčbu.

Je vybavena nejmodernějším technickým vybavením a s výbornými výsledky se řadí mezi přední evropská centra reprodukční medicíny.

Léčba je vedena s ohledem na individualitu páru, kterému je přidělen jeden lékař po celou dobu léčby, i s ohledem na optimální poměr ceny a efektivity zvolené metody.