Seznam Native ve spolupráci s

Ženský fotbal na vzestupu

Je stále populárnější a láká více diváků

Historie ženského fotbalu se v Česku datuje od první poloviny 20. století. Průlom přišel v roce 1966, kdy tým Slavia Praha vyhrál první ženský fotbalový turnaj. Jak se u nás od té doby ženský fotbal změnil a jaké tu mají hráčky podmínky?

V roce 1894 jsem založila tento klub, abych ukázala světu, že ženy nejsou jen na ozdobu a k ničemu, jak je muži vykreslují.

Nechápu, kde svět vzal přesvědčení, že jsou věci, do kterých ženy nemají co mluvit, neboť jsou v kompetenci mužů. Nemohu se dočkat dne, kdy ženy zasednou po boku mužů v parlamentu a budou moci svobodně vyjádřit svůj názor na společnost, především pak na věci, které se jich bezprostředně týkají.“

Nettie Honeyballová

1921 Anglie

V roce 1921 utržila ženská kopaná v Anglii velkou ránu. Tamní fotbalová asociace rozhodla, že pobíhání žen po trávníku za míčem je neetické. Jejich zápasy tak byly přesunuty buď na ragbyové stadiony, či do malých a neupravených parků. Podobné opatření přijalo i Skotsko.

1969 WFA

V roce 1969 byla založena ženská fotbalová asociace pod názvem Woman’s Football Association. O dva roky později bylo zrušeno omezení z roku 1921 a ženy se tak mohly vrátit na fotbalové stadiony.

1972 UEFA

Téhož roku navrhla Unie evropských fotbalových asociací známá pod zkratkou UEFA, aby ženská kopaná spadala pod kontrolu národních asociací. I díky tomu se na počátku sedmdesátých let minulého století stala Itálie první zemí, která měla profesionální fotbalistky, i když jen na částečný úvazek. A první zcela profesionální tým vznikl ve Spojených státech v roce 1972.

2000 Sledovanost

Ačkoliv se ženská kopaná na začátku jednadvacátého století zprofesionalizovala a zpopularizovala, její sledovanost nedosahuje takových čísel, jaká má fotbal mužský. Ženské turnaje či ligové zápasy navíc v televizi nedostávají stejný prostor.

Stoletá tradice v Česku

Ženská kopaná se u nás hraje od roku 1928. První utkání se ale konalo až v roce 1936 v Brně. Ženský fotbal v té době ještě moc příznivců neměl.

První náznak lepších časů se objevil v říjnu roku 1966, kdy se uskutečnil turnaj dívčích družstev nazvaný O perníkové srdce. Zorganizoval ho týdeník Mladý svět. Zúčastnila se ho i Slavia, tehdy ještě pod názvem TJ Slavia Praha, která svůj tým poskládala jen pár hodin před začátkem akce.

Na počátku byl dopis bývalé gólmanky Ludmily Drahovzalové otištěný na stránkách časopisu. Vzpomínala v něm na to, jak se v Brně ženský fotbal hrál už před válkou. Ohlasy, které dopis vyvolal, pak vedly právě k nápadu uspořádat na stadionu Slavie pro fotbalistky turnaj. Zúčastnilo se ho 26 družstev.

Slavia 1:0 Sparta
Leftera Paraskevopulu

V jeho finále se utkala Sparta se Slavií. Zvítězila Slavia 1:0, jedinou branku vstřelila Leftera Paraskevopolu, nejlepší hráčka „sešívaných“, která byla řeckého původu. O třetí místo se z důvodů časové tísně nehrálo, střílelo se jen 10 pokutových kopů, v nichž tým „zbytek ČSSR“ uspěl nad Bohemians 6:4. Finále tohoto turnaje sledovalo 3 500 diváků, nikdo ale stále nevěřil, že by to ženy s fotbalem myslely opravdu vážně.

Ceny pro vítězky byly na tu dobu opravdu hodnotné. Kromě velkého perníkového srdce Mladého světa a poháru Československého svazu mládeže to byl ještě dvoudenní zájezd do Německé demokratické republiky, poukázka na zboží v hodně 1100 Kčs do prodejny Klub, bílé dresy a odznaky Mladého světa.

Od té doby začaly v celé republice vznikat ženské fotbalové týmy. Také na pražské Slavii byl vytvořen první oficiální oddíl ženského fotbalu. Jeho trenérem se stal Vilém Marzin. Slávistky podnikly první zájezd za hranice v červnu 1967, když dostaly pozvání od Itálie na turnaj ženských týmů. Kromě domácích se zúčastnila ještě družstva z Francie a Rakouska. Diváci prý byli hrou Slavie nadšení.

V prvních čtyřech letech své existence byl klub nejlepším ženským týmem Evropy. Během let 1966 až 1970 se v něm vystřídalo 46 hráček. Klub za tu dobu vyhrál 267 zápasů, ve 12 remizoval a žádný neprohrál.

Zatímco v západní Evropě se ženský fotbal v posledních letech těší stále většímu zájmu, Česko je trochu pozadu.

To má negativní dopad na hráčky, které i kvůli tomu nemají tak vysoké výdělky a musí si hledat další zaměstnání. Jen fotbal by je neuživil. Pak se mu ale nemohou věnovat na sto procent. Kluby, včetně Sparty a Slavie, se musí samy starat o své financování i pořádání ženských zápasů.

Asistentka trenéra Slavie Blanka Pěničková navrhuje, aby Česká fotbalová asociace více spolupracovala s kluby a hledaly sponzory třeba i společně, aby se podmínky v lize zlepšily. Hráčkám nejde jen o vyšší platy, ale také o lepší tréninkové podmínky a šanci na profesionální kariéru. Ligové kluby se snaží na nápravě pracovat, ale v porovnání s jinými evropskými zeměmi jsme zatím pozadu.

„Pro zviditelnění českého ženského fotbalu je důležitá nejen atraktivní hra, ale i marketing a propagace,“
říká jedna z útočnic Slavie Franny Černá, která ve Slavii působí čtyři roky.

Slavia podporuje ženský fotbal

Slavia Praha a další kluby pracují na rozvoji fotbalových akademií, aby svým hráčkám zajistily kvalitní prostředí.

Ženský fotbal zažívá ve světě prudký rozmach. Dokládá to například i rekordní návštěvnost ženského mistrovství světa, které se konalo v červenci 2023 v Austrálii a na Novém Zélandu.

Jak si vedou hráčky Slavie?

  • Slavia také podporuje mládež a spolupracuje s místními školami.
  • Klub se rovněž dlouhodobě snaží zvyšovat povědomí o ženském fotbale v Česku prostřednictvím akcí a aktivit pro fanoušky.