Zítřek bude
ještě více digitální
Technologie nám zjednoduší práci a umožní využívat náš čas kreativněji.
Moderní technologie nám ulehčují život v mnoha ohledech.
Od objednávání večeře, když se nám nechce vařit, až po způsob, jak vedeme válku. Napříč kontinenty díky nim sdílíme své příběhy a na lokální problémy hledáme společná řešení. V západním světě dnes nepoužívá internet jen jeden člověk z deseti* a v blízké budoucnosti bude online celý svět.
Je dnes ještě možné žít pouze offline?
Dát si od internetu pauzu na týden nebo dva může být přínosné. Úplně se od něj odříznout ale v podstatě nejde, říká technický ředitel společnosti Avast a profesor pražské ČVUT Michal Pěchouček. „Ať už si zakládáte účet v bance, hledáte si práci nebo podnájem, předpokládá se, že jste online. Stejně tak na základních školách mnohdy učitelé chtějí rodiče informovat přes sociální sítě,“ popisuje. Podle něj by ale společnost měla fungovat tak, aby lidé, kteří si nemohou chytrý telefon nebo připojení na internet dovolit, byli co možná nejméně společensky a ekonomicky znevýhodňováni.
Zpátky do minulosti
Není tomu tak dávno, co jsme dopisy psali ručně, informace vyhledávali výhradně v knihách, pro noviny si chodili do trafiky nebo na cesty vyráželi s papírovou mapou. V dřevních dobách digitální revoluce jsme se k internetu připojovali pomocí modemu přes pevnou telefonní linku. Připojení bylo pomalé a doprovázelo ho podivné pípání a chrčení. A když jste byli online, tak se k vám domů nikdo nedovolal. Pro dnešní generaci obklopenou umělou inteligencí je to už téměř nemyslitelné.
Jak vypadaly nejdůležitější okamžiky ve vývoji internetu?
Jak vypadaly počátky internetu u nás?
Poprvé se Češi připojili k síti 13. února 1992 na půdě ČVUT. Tehdy internet sloužil jen k akademickým účelům. První komerční služby začaly vznikat až od roku 1995.
Zpočátku bylo připojení k internetu velmi drahé. V prvních dnech vyšlo poslání jednoho e-mailu na zhruba 1 000 korun.
V roce 1996 vznikl první komerční český internetový vyhledávač Seznam. Ve stejném roce založil Ondřej Neff první online deník Neviditelný pes.
První politickou stranou, která si vytvořila své webové stránky, byla Občanská demokratická strana v roce 1996.
Internet se ve svých počátcích nesetkal s pochopením u všech. Hláška důchodkyně Věry Pohlové, která vyšla 17. září 1999 v deníku Metro,
„Já bych všechny ty internety a počítače zakázala.“
vešla do historie.
Digitální současnost
Se zavedením Wi-Fi a mobilních dat je přístup k internetu snadný. Pro představu můžeme s 5G sítí stáhnout soubor o velikosti 1 GB za pár sekund. S prvním modemem z roku 1996 by to trvalo zhruba tři a půl dne.
Co se v online světě děje každou vteřinu?
- 7Počet nových uživatelů internetu
- 13Počet nových uživatelů sociálních médií
- 3 500 000Počet dotazů ve vyhledávači
- 63 000Počet poslaných e-mailů
Co je internet a komu patří?
Každou minutu strávenou surfováním na internetu stahujeme a produkujeme data. Za hodinu vyhledávání, přehrávání videí, poslouchání hudby či čtení zpráv to jsou stovky megabajtů. Všechna tato data si nelétají jen tak vzduchem, ale musí být někde skladována. Podle analytické společnosti McKinsey je internet uložen na zhruba 45 milionech serverech, které se nacházejí po celém světě a vlastní je různé společnosti. Internet jako takový ale vlastníka nemá. Když se k němu připojujeme, děje se tak prostřednictvím dílčích sítí, jejichž propojení je právě podstatou internetu.
Sedm klíčů, které střeží internet
V roce 2010 byl dokončen proces nového zabezpečení serverů s internetem. Znesnadnil proces falšování adres či vytváření podvodných stránek. Připravil ale také variantu pro chvíli, kdyby byl internet napaden. V případě, že by se celý internet zhroutil, existuje mechanismus, kterým se dá všechno napravit. Je k němu potřeba sedm klíčů, které vlastní sedm zástupců internetové komunity z různých koutů světa. Mezi sedmi vyvolenými je i Čech Ondřej Filip, vedoucí sdružení spravujícího českou doménu .cz. Další držitelé klíčů jsou zástupci z Kanady, Číny, Velké Británie, USA, Burkiny Faso a z Trinidadu a Tobaga. Tím se předchází podezření, že internet ovládají pouze Spojené státy, nebo že jej dokonce vlastní.
Ve světě algoritmů
Umělá inteligence je všude kolem nás. Chytré telefony, které nosíme stále u sebe, jsou jí doslova nabité. Rozpoznávání hlasu, automatické třídění fotek i placení v obchodech. Za tím vším jsou složité algoritmy. Provází nás v autech, v chytrých domácích spotřebičích a také všude na internetu. Zjednodušují nám život či kontakt s lidmi a šetří náš čas.
Technický ředitel Avastu Michal Pěchouček však upozorňuje na riziko uzavírání se do sociálních bublin.
„Algoritmy mají tendenci vytěsňovat naše svobodné rozhodování. Umělá inteligence nám na míru nabízí zprávy a příspěvky, které se nám budou líbit, nebo nám dokonce doporučuje, s kým se přátelit, protože dotyčný má stejné zájmy jako my,“ popisuje. Prevence přitom není až tak složitá. Zásadní je nežít jen online a soustředit se i na svět mimo internet. Tedy cestovat, potkávat se s lidmi, číst knihy a časopisy, bavit se.
Klíčem podle profesora Pěchoučka je být maximálně informovaný: „Souhlasím s tím, aby se umělá inteligence regulovala. Mně by stačilo, kdyby měl uživatel právo vědět, kdy ho na internetu ovlivňuje algoritmus umělé inteligence, a kdyby firmy měly povinnost uživatelům transparentně vysvětlit, jak algoritmy fungují a jakým způsobem je ovlivňují. Uživatelé by pak měli větší možnost se svobodně rozhodovat.“
Bezpečnější a svobodnější budoucnost
Auta, která jezdí bez řidiče, knihy, které se automaticky překládají do cizích jazyků a lékařské operace prováděné na dálku. To není úryvek ze sci-fi románu, ale díky rychlému technologickému vývoji a pokročilé umělé inteligenci naše blízká budoucnost.
Dostupnější zdravotní péče i více volného času
Podle průzkumu Evropského parlamentu umělá inteligence zvedne do roku 2035 pracovní produktivitu až o 37 procent.** To znamená, že nové technologie nám zjednoduší práci a umožní nám kreativněji než dříve využívat náš čas. Nemusíme se ale bát, že nás stroje nahradí úplně. Podle Michala Pěchoučka sice umělá inteligence překonává člověka v jednotlivostech, kompletně ho však zatím nahradit nemůže. Očekávat lze spíše zvýšenou bezpečnost na pracovištích i nové pracovní příležitosti v rostoucím a vyvíjejícím se odvětví průmyslu řízeném pomocí umělé inteligence.
Technický ředitel Avastu mluví i o dalších benefitech, které digitální budoucnost přinese.
„Zásadní změnou bude snižování nákladů v mnoha oblastech našeho života. Například ve zdravotnictví, které je extrémně drahé kvůli lékům, přístrojům i lidské práci. Díky tomu, že umělá inteligence začne automatizovat velkou část tohoto odvětví, zdravotnictví tak bude levnější a dostupnější pro několik miliard lidí, které v současnosti k této péči přístup nemají. Změny nás čekají ale i v oblasti výživy. Umělá inteligence nám bude radit, jak získat z potravin maximální nutriční užitek za co nejnižší cenu,“ popisuje profesor Pěchouček naši blízkou budoucnost.
Jednodušší překonávání světových krizí
Pandemie covidu-19 naplno odhalila, jak technologie a internet radikálně změnily způsob naší práce. Díky nim jsme propluli krizí, aniž by se svět úplně zastavil. Velká část z nás mohla pracovat na dálku, nezastavilo se ani vzdělávání.
Umělá inteligence nám zároveň může pomoct řešit i daleko komplexnější problémy, kterými jsou energetická a klimatická krize.
Podle průzkumu Evropského parlamentu může umělá inteligence do roku 2030 pomoci snížit celosvětové emise skleníkových plynů až o čtyři procenta.** Otevřou se nám díky ní nové možnosti ve veřejné dopravě, udržitelné výrobě nebo při nakládání s odpady. Profesor Pěchouček dále mluví o vývoji nových zdrojů energie, které rovněž pomohou řešit klimatickou krizi a mohou mít i politický dosah. Umělou inteligencí podpořená věda má podle něj velký potenciál ve snížení naší závislosti na fosilních palivech pocházejících z diktátorských režimů.
Většina odborníků tvrdí, že digitální rozvoj během příštích 50 let změní život lidí k lepšímu.
K této vizi se připojuje i společnost
Vodafone, která vytváří technologie
budoucnosti s ohledem na lidi i na planetu.
- Od roku 2021 největší síť v Evropě pohání pouze energie z obnovitelných zdrojů.
- K pevnému internetu se může připojit většina českých domácností a až 1,7 milionu z nich bleskovou rychlostí 1 Gb/s.
- K superrychlému 5G signálu má nyní přístup přes 70 procent české populace a díky společnosti Vodafone na něm můžete surfovat i v pražském metru.
Nezaspěte dobu a získejte přístup k maximálně rychlému internetu kdykoli a odkudkoli.
Nenechte si už nikdy nic ujít.
Zdroje informací:
- *The Number of Internet Users Worldwide, DataReportal 2022
- **Think Tank, Evropský parlament 2020