krásný výlet po
českomoravské vrchovině
Délka trasy
0 km
Celková doba
0 hodiny
Stoupání
0 m
Výchozí destinace
Kamenice
nad Lipou
Všechny se dají projet na normálních horských kolech, některé však, ať už profilem nebo délkou, jsou obzvlášť vhodné pro elektrokola. Naše tipy jsme pak zejména cílili na ty, kteří možná ještě elektrokola nevyzkoušeli. Pojďte tedy s námi objevit svět kol, na kterých se nenadřete.
0 km
0 hodiny
0 m
Kamenice
nad Lipou
Je tam jeden kopec za druhým, na normálním kole by to byla pořádná šichta, ale na elektrokole docela pohoda. Zkuste za výchozí bod 55km trasy zvolit Kamenici nad Lipou, městečko, které leží uprostřed pomyslného trojúhelníku mezi Pelhřimovem, Jindřichovým Hradcem a Táborem.
Že neznáte Kamenici? Chyba. Je tu hezký zámek se zámeckým parkem, který se pyšní tisíciletou lípou. Takový strom jste asi ještě neviděli. Zub času už na něm zapracoval, obrovské větve netrčí vzhůru, ale plazí se vodorovně se zemí. Ten strom podle legendy pamatuje i Jana Žižku. Hned vedle zámku je nový malý pivovar, kde vaří dobré pivo. A kousek dál hezké stylové koupaliště nebo staré nádraží, kudy projíždí pověstná úzkokolejka.
Z Kamenice pojeďme podél zámku do kopce po silnici směr Častrov. Hned přichází první těžší stoupání, i když napsat těžší se k elektrokolu moc nehodí. Uvidíte sami, nic těžkého to není. Po kilometru jsou hned dvě zajímavé zastávky – opravený židovský hřbitov s krásným výhledem do kraje a na druhé straně silnice zatopený lom Antonka, mimochodem jedno z nejlepších koupání široko daleko. Lidé už ho „bohužel“ objevili, takže tam málokdy budete sami. I tak je to jedno z nejromantičtějších míst a koupání je přímo božské.
Od lomu se vracíte na silnici a pokračujete v původním směru do kopce. Hned na kraji vesnice Antonka zabočíte doprava do obce, která se pyšní jedním z mála vleků a sjezdovek v celé oblasti. Tyče pomy teď visí nad zelenou trávou jak nějaká instalace moderního umění. Z Antonky se silnička klikatí asi dva kilometry dolů a nahoru až do Vlásenice, kde vás překvapí pěkné beachvolejbalové hřiště. U kaple zatočíte vpravo do údolí kolem kaskády rybníků a u toho posledního zamíříte znovu doprava. Odtud je to po silnici a cyklostezce 1114 prudkým sjezdem už jen kousek zpět do Kamenice.
Městečkem se prosmýknete raz dva, najedete na cyklostezku 1215 a skoro hned jste u starého nádraží, kudy projíždí úzkokolejka z Obrataně do Jindřichova Hradce. Naproti je hezká stará hospoda, kolem typické dřevěné drážní domky. Z nádraží vyrazíte dál po hlavní směr Gabrielka. Vesnička stoupá do pořádného kopce a po obou stranách ji lemují krásné venkovské usedlosti, před nimiž v květnu kvetou šeříky. Na konci Gabrielky zabočíte doprava a pořád po cyklostezce 1215 stále stoupáte směr Kutlov a Vodná. Na prvním větším lesním rozcestí zabočíte doleva přes Bozděchov až na Bukovku. Za cca 4 km nastoupáte asi 180 výškových metrů, ale odměna je přímo skvostná. Jste v jedné z nejkrásnějších osad celé Vysočiny, se starými krásně udržovanými hospodářskými staveními a barokní zvonicí. A zase, jako už tolikrát, vás uchvátí nádherný výhled do kraje. Kdysi tu stávala malá tvrz. Samotná vesnice byla založená v roce 1785, jméno jí dal zakladatel baron Bukovka z Bukovky.
Z Bukovky se vnoříte po asfaltové dřevařské cestě do lesa, po 500 metrech zabočíte vlevo a pojedete ve stínu nejméně 3 km až k silnici, která přetíná Najdecké polesí. Stoupáte kousek po silnici do kopce, než narazíte na velké lesní rozcestí, kde zabočíte vpravo na prašnou cestu, která opět stoupá vzhůru. Asi po kilometru lesem přijde nejvyšší bod celé trasy, na který můžete udělat kratičkou odbočku – hora Najdecké čihadlo je vysoká 692 m.
Odtud ještě kousek mezi stromy až najednou se otevře výhled na louky, které se svažují k Najdku. Sjezd na kraj vesnice po polní cestě je báječný, jako byste se vznášeli. Na silničce se dáte doleva, na hlavní znovu doleva z kopce dolů do Lodhéřova. Ve vesnici vede odbočka vpravo po zelené značce loukami a poli na Jižnou. Když se k ní cesta začne svažovat, otevírají se další výhledy do kraje a v dáli spatříte dokonce Temelín. Z Jižné je to už kousíček na romantický zámek Červená Lhota. Do parku se v době naší jízdy ještě nemohlo, tak jsme aspoň vodní zámeček objeli zprava a pokochali se jeho krásou.
V nejzazším místě výletu se obrátíte zpět a po modré značce pojedete po asfaltových nebo kamenitých cestách hezkými zákoutími přes Deštnou, Světce a Rosičku. V Novém Mnichu se znovu zanoříte do lesa a vyjedete z něj až u statku v Hutích. Odtud se cesta krásně klikatí lesem nejprve podél malého upraveného jezírka a pak většího lesního rybníku. Po modré pokračujete dál až do Bohdalína a dál do Včelničky, kde přejedete silnici, úzkokolejku a vyrazíte do posledního velkého kopce na Novou Ves. Nahoře na kraji osady se otevírá, dnes už pokolikáté, další krásné panorama.
Jste skoro na konci, zbývají pouhé dva kilometry po silničce zpět do Kamenice nad Lipou. Máte za sebou přes 50 km, a pokud jste jeli rozumně, řeknete si, že podobnou porci kilometrů s náročným profilem nemáte nikdy šanci dát na normálním kole v takové pohodě.
Ještě nedávno se slušelo říkat, že elektrokola jsou dobrá pro důchodce nebo pro lidi s handicapem. Není to pravda. Elektrokolo může krásně posloužit těm méně, průměrně ale i středně zdatným cyklistům, aby si i v kopcovité krajině udělali krásný půldenní nebo celodenní výlet a nezničili se. Čím větší a prudší kopce, tím ho více ocení i zdatnější člověk. Kde elektrokolo, pokud nejste nemocní, po úraze nebo netrpíte značnou nadváhou, prakticky nepotřebujete, je rovinaté Polabí. Všude jinde může někomu dobře posloužit. Velké překvapení zažije například zdatný cyklista, který koupí elektrokolo partnerce, aby s ním mohla jezdit na výlety. Prakticky v žádném kopci jí najednou nebude stačit, žena pak i po 40km výletu nepřijede domů zničená.
0 km
0 m
4 hodiny
Luka
pod Medníkem
Výlet do Dolního Posázaví láká návštěvníky zajímavou krajinou a krásnými výhledy. Trasu je nejlepší začít v Lukách pod Medníkem, kam můžete vyrazit vyhlášeným Posázavským Pacifikem z Prahy. Odtud se vydáte nahoru až k altánu, kde vám odměnou bude výhled na protilehlou vesničku Rakousy.
Následně sjedete po polní cestě dolů do Studeného, kde můžete navštívit staré štoly pro těžbu zlata. Následně se vydáte cestou, která vede pod Žampašským viaduktem, což je druhý nejvyšší kamenný most ve střední Evropě, a která vás dostane přímo k řece Sázavě.
Podél řeky pokračujte až do Kamenného Přívozu, kde překročíte řeku, čímž se dostanete na Posázavskou stezku, která funguje již sto let. Ta vás dovede až k mostu v Pikovicích, odkud dál vyrazíte směrem do Davle k soutoku Sázavy s Vltavou.
0 km
0 m
2 hodiny
Lomnice
nad Lužnicí
Trasa Třeboňskem kolem mnoha jihočeských rybníků měří 37 km a je nejjednodušší z naší nabídky. Hodí se pro skutečné pohodáře a milovníky vody. Z Lomnice nad Lužnicí vyrazíte na východ k rybníkům Klec a Potěšil a ke skalnímu útvaru Čertova šlápota. Odtud budete pořád stoupat do kopce kolem rybníka Ostrý, přes Kolence a kolem Zádušního lesa, kde přijde nejvyšší bod trasy 451 m. Dále zamíříte na Stradinku, rozcestí U Nežárky až ke krásnému zámku Jemčina, kde se vrátíte a odbočíte k severu směr Evženovo údolí a rybník Dolní Vydýmač. Potom přes Nežárku do Spálené, kde zatočíte na jih a dojedete k hájovně Sednička u rybníka Prkenný. Brzy trasa najede na zlatý hřeb výletu - krásné hráze Nadějské rybniční soustavy, kterou zakládal v roce 1577 sám Jakub Krčín z Jelčan. Minete rybníky Strakatý, Měkký, Skutek, Láska, Dobrá vůle a Víra. Pak už je to jen kousek zpět do Lomnice nad Lužnicí.
0 km
0 m
2,5 hodiny
Adršpach
Báječný výlet kolem skalních útvarů Adršpachu, dlouhý necelých 34 km, patří k tomu nejlepšímu. Začíná v České Metuji a velkou část první třetiny prakticky pořád stoupáte. Jedete přes Maršov, vyhlídku Vysoký kámen, Solovický dvůr, kolem věže Lenka až k zámku Skály Bischofstein a na nejvyšší bod trasy rozhlednu Čáp – 786 m. Pak pošlapete kolem celé skalní oblasti Adršpach pod Liščí horu a kolem zříceniny hradu Adršpach. Odtud už cesta prakticky jen klesá přes zámek Adršpach, podél řeky Metuje ke Střmenskému podhradí a do Teplice nad Metují. Nakonec se vydáte na jih přes Křížovou cestu Dědov a kolem Pískovcových sloupků zpět do České Metuje.
0 km
0 m
3 hodiny
Haná
Trasa dlouhá 44 km začíná v Náměšti na Hané a vede částí Hané a Drahanské vrchoviny. Pojedete kolem dolního a horního zámku v Náměšti, brzy vstoupíte do Terezského údolí, pak se stočíte kolem Pěnčína k dalšímu zámku Čechy pod Kosířem. V dalším parku přijde na řadu rozhledna Velký Kosíř, pak Kostelec na Hané a impozantní dominanta zámku Plumlov, který se tyčí nad Podhradským rybníkem. Poté se brzy vnoříte do vojenského újezdu Březina v severním cípu Drahanské vrchoviny. Minete zříceninu Ježův hrad, projedete Repešský žleb až nakonec dorazíte k rozhledně Kopaninka, odkud jsou za dobrého počasí krásné výhledy na Jeseníky či Hostýnské vrchy.
Námi testované elektrokolo Apache se středovým motorem se chovalo i na lesních nebo polních cestách velmi dobře. Ocenili jsme, jak jednoduše se s ním jelo do kopce po kamenité cestě, přes kořeny i jiné drobné překážky
Elektrokolo nikdy nepojede jako motorka. Vždy musíte sami šlapat, ale podpůrnou sílu elektromotoru si upravujete pomocí tlačítek +/- na řídítkách. K dispozici je 5 modů od nejslabšího až po nejsilnější. Ten samozřejmě spotřebuje nejvíc energie, proto je dobré si sílu upravovat i podle délky trasy a jezdit ekonomicky.
Odpověď na otázku, kolik elektrokolo ujede, není snadná. Záleží na váze jezdce, na profilu trasy a na tom, jakou podpůrnou sílu motoru cyklista využívá. Je třeba si to vyzkoušet nejprve na kratších trasách. Obecně však, pokud nepojedete v Alpách a budete elektrickou energii využívat rozumně, ujet se dá nejméně 60 km.
Asi jedinou nevýhodu elektrokol je jejich vysoká váha. Zatímco běžné horské kolo váží kolem 13 kg, elektrokolo bude mít nejméně o 7 kg víc. Je to hlavně kvůli baterii a elektrickému motoru. Jakákoli manipulace s kolem s výjimkou jízdy, zejména nakládání a vykládání z auta dá tedy docela zabrat.
Vyšší váha kola vyžaduje zpočátku zvýšenou opatrnost zejména ve sjezdech a při pomalém manévrování. Jak ho jednou pořádně rozjedete, má větší setrvačnost. Určitě se proto vyplatí si jízdu vyzkoušet na nějakém příhodném, klidném místě, stejně jako naskakování a seskakování, rozjíždění a zastavování. A nezapomeňte, i na
elektrokole potřebujete helmu.