Intimní fotografie partnera či kamaráda má v telefonu možná i váš kolega v kanceláři nebo spolužák ve třídě. Fenomén sextingu, rozesílání textových zpráv, fotografií či videí se sexuálním obsahem, je oblíbenou formou online komunikace napříč generacemi.
Každý třetí dospělý a přibližně každý sedmý nezletilý totiž někdy někomu dobrovolně poslal svou intimní fotografii nebo video. Často jde dokonce o děti, kterým je méně než 15 let nebo jsou ve věku 16 až 17 let. Z dospělé populace mají hojnou zkušenost se sextingem mladší mileniálové ve věku 25 až 34 let. Své intimní fotografie někdy sdílela až polovina z nich.1
První rozmach sextingu přišel kolem roku 2004. Tehdy na veřejnost unikly intimní fotografie a zprávy, které si mezi sebou posílali světoznámý fotbalista David Beckham se svou asistentkou Rebeccou Loos. Místo toho, aby uniklé fotografie posloužily pro veřejnost jako varování, že může dojít k jejich zneužití, začala být nová forma sexu po telefonu mezi lidmi stále oblíbenější. O popularitě tohoto fenoménu začala psát média poprvé v roce 2008. Výraz sexting se v tisku objevil o rok později.
Komu nejčastěji lidé posílají peprný obsah?
- 36 %
- 61 %
Bývalému partnerovi/partnerce
- 44 %
- 48 %
Někomu, s kým se znám jen z internetu
- 23 %
- 17 %
Spolužákům nebo kamarádům
- 24 %
- 7 %
Sdílel(a) jsem ji veřejně
- 3 %
- 1 %
Nebezpečný může být sexting hlavně pro děti
Jak se uvádí v odborné publikaci o sextingu u českých dětí, kterou sepsal s kolektivem autorů docent René Szotkowski z pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, tato forma zábavy s sebou přináší mnoho rizik. Patří mezi ně šíření dětské pornografie, obchod s dětmi, kybergrooming, webcam trolling, kyberšikana nebo kyberstalking.
Existuje několik druhů sextingu. Od dobrovolného, do kterého se zapojují obě strany se vzájemným souhlasem a bez nátlaku, až po nevyžádané zasílání intimního obsahu nebo manipulaci a zastrašování, kdy útočník takové fotky či videa vyžaduje po své oběti. A v případě, že se mu oběť podvolí, jeho agrese se obvykle stupňuje. V některých případech útočníci citlivý materiál nakonec skutečně zveřejní.
Kybergrooming:
Je druhem psychické manipulace, která probíhá online. Predátor často pod falešnou identitou vyvolá v dítěti důvěru a přiměje ho k osobní schůzce. Dojít tak může k sexuálnímu zneužití, dětské prostituci, výrobě dětské pornografie nebo k fyzickému násilí.
Webcam trolling:
Jde o druh podvodu, kdy útočník oklame oběť podvrženým videozáznamem. Cílem pachatele je vylákat co nejvíce citlivých údajů a donutit oběť, aby se před webkamerou například svlékla, případně plnila jeho příkazy. Predátor si videohovor nahraje a později napadenou osobu vydírá.
Kyberšikana:
Je forma agrese za použití informačních a komunikačních technologií, která může mít dopad na jednotlivce, ale i na skupiny. Aby mohly být útoky označeny za kyberšikanu, musí se opakovat a být dlouhodobé. Vzniká zde mocenská nerovnováha a oběť se nedokáže účinně bránit.
Kyberstalking:
Jde o formu stalkingu, tedy dlouhodobého, opakovaného, systematického a stupňovaného pronásledování a obtěžování oběti, zde navíc pomocí technologií. Útočník například vytvoří falešnou internetovou stránku nebo blog, na který píše nepravdivé informace o oběti ve snaze poškodit její pověst.
Teenageři chtějí být hlavně cool
I když z průzkumů vyplývá, že až 82 procent mladé populace vnímá sdílení intimního obsahu jako nebezpečnou zábavu, i tak to některé od jejího provozování neodradí. „Dospívající mají méně životních zkušeností a ve věku 11 až 15 let se chovají tak, aby zapůsobili na své okolí a vrstevníky. Potřebují se cítit přijatí, považovaní za cool,“ říká psycholožka Jarmila Tomková.
Drtivá většina mladých lidí, kteří mají se sextingem nějakou zkušenost, přitom po odeslání intimního obsahu svého jednání lituje. Přiznávají, že už by takovou chybu nikdy znovu neudělali. Lítost ale přichází pozdě. „U dětí se více než u dospělých provozujících sexting objevuje manipulace, šikana nebo zneužití takových materiálů. Proto ho pak také hodnotí více negativně,“ říká Vladimíra Žáčková, specialistka kybernetické bezpečnosti ze společnosti ESET.
Dospělí provozují sexting v krátkodobých i dlouhodobých vztazích hlavně kvůli zpestření. Ti, kdo jsou single, přitom podle výzkumů této činnosti tolik neholdují. U dospělých jsou nějakou formou zneužity fotografie či videa ve třech procentech případů. Ke zveřejnění intimního obsahu dojde nejčastěji po rozchodu nebo jde o formu vydírání mezi bývalými partnery.
U dětí je ale podíl zneužití zaslaných intimních fotek či videí mnohonásobně vyšší. Téměř pětina nezletilých byla skrze sexting nějakou formou zneužita. Z toho 13 procent dětí bylo ke sdílení svých intimních fotografií donuceno nebo k tomu byly zmanipulovány. Nejčastěji ve věkové kategorii 12 až 15 let.2
Nejčastější důvody rozesílání intimních fotografií
- 31 %
- 44 %
Jako reakci na podobný snímek, který jsem dostal(a)
- 36 %
- 41 %
V rámci flirtování ve snaze navázat kontakt s příjemcem
- 28 %
- 31 %
Čistě pro pobavení nebo ze zvědavosti, jaká bude reakce
- 29 %
- 18 %
Někdo to ze mě vymámil, vmanipuloval mě do toho, vynutil si to
- 13 %
- 5 %
Z jiného důvodu
- 10 %
- 10 %
Útočníci jsou stále mladší
U dětí a dospívajících bývá útočníkem buď dospělý, nebo vrstevník oběti. Podle bezpečnostních expertů přitom roste počet agresorů z řad nezletilých a brutalita jejich útoků narůstá. Uniklé snímky či videa se pak nejčastěji šíří přes Instagram, Snapchat nebo Facebook. V menší míře i přes WhatsApp, Telegram, TikTok, YouTube nebo nějaký pornografický server. 3
Důvodů, proč mladiství zneužívají intimní materiály obětí, je několik. Obvykle jde o vydírání či šikanu, hloupou legraci nebo vyřizování účtů. Dospělí útočníci zase ve větší míře využívají manipulativní techniky. „Využívají jejich pocitu strachu, studu a také nízké informovanosti. Děti totiž často nemají odvahu svěřit se o situaci někomu dospělému,“ vysvětluje psycholožka Tomková.
Statistiky týkající se zneužití sdíleného intimního obsahu
- 28 %
- 68 %
Někdo fotku zveřejnil nebo ukázal dalším lidem bez mého svolení
- 36 %
- 32 %
Někdo mě kvůli tomu jinak šikanoval (například posměch)
- 24 %
- 0 %
Jinak
- 20 %
- 0 %
Zdroj grafu:
Nezávislý průzkum Medianu pro ESET, Sexting: Konsenzualita a bezpečnost pohledem mladistvých a dospělých, 2022
Příběhy se špatným koncem
Intimní obsah posílají častěji ženy a dívky než opačné pohlaví. Sexting někdy provozovala až polovina z nich. Obvykle proto, aby potěšily svého partnera nebo aby na sebe upoutaly pozornost. Nezletilé dívky navíc bývají častěji obětí manipulace. Od zhruba 15 procent z nich někdo v minulosti vylákal jejich intimní snímky. „Mnohem častěji také dojde k vyhrožování a vydírání oběti, že obsah agresor zveřejní. U chlapců, zejména těch mladších, dochází zase k šikanování a posměchu,“ říká Žáčková, specialistka kybernetické bezpečnosti.
Následky sextingu mohou být pro dospělé i děti fatální. Jedním z takových je i příběh americké středoškolačky Jessicy Logan. Svému tehdejšímu partnerovi posílala intimní fotografie. Ten se však po rozchodu rozhodl podělit o peprné snímky se spolužáky. Od té doby byla osmnáctiletá studentka vystavena velkému tlaku vrstevníků, kteří ji kvůli snímkům šikanovali.
Jessica proto začala chodit za školu a zhoršil se jí prospěch. Nakonec se obrátila na školního policistu, který jí poradil, aby se svým příběhem anonymně vystoupila v kabelové televizi. Spolužáci ji však poznali a nátlak z jejich strany neustal. Její příběh měl tragické vyústění, když ji nalezli oběšenou v koupelně.
Překonat stud
Podobné scénáře se mohou dít i v Česku. Pro děti je velmi těžké vyrovnat se s tlakem způsobeným vydíráním nebo s posměchem ze zveřejnění jejich intimních fotografií. Mohou proto přestat jíst nebo začnou se sebepoškozováním. Objevují se u nich také úzkosti či deprese. Když se sejde více faktorů, může se dítě pokusit i o sebevraždu. Je to hlavně v těch případech, kdy má dítě špatné rodinné zázemí a je navíc vydíráno nebo čelí silnému tlaku od spolužáků. Podle policie je nutné mladistvým vštěpovat, že nikdo nemá právo je jakýmkoliv způsobem sexuálně obtěžovat.
V takové chvíli je nejdůležitější překonat stud a zneužití nahlásit. „S podobnými materiály pracujeme často a na profesionální úrovni. Jedině policie je schopna útočníka zastavit,“ vysvětluje plukovnice Zuzana Pidrmanová, vedoucí oddělení prevence Policejního prezidia ČR. Pokud se totiž poškozený rozhodne čin nenahlásit, agresor zůstane v anonymitě a bude se snažit zneužívat důvěřivosti dalších lidí.
Nejdůležitější je prevence
Lze tedy sexting provozovat bezpečně? Nejúčinnějším opatřením je intimní fotografie neposílat vůbec, a to ani dlouhodobému partnerovi či manželovi. U dětí by pak rodiče měli vsadit na otevřený dialog. „Doporučila bych včasné vzdělání a prevenci. Ve chvíli, kdy mladí začnou zkoumat svou sexualitu, a to i v online prostředí, musejí znát všechna rizika a čeho se vyvarovat,“ radí psycholožka Tomková.
Pokud si už s někým intimní fotografie vyměníte, dbejte na to, aby byly co nejvíce anonymní. Tedy bez obličeje, viditelných znamének nebo tetování.Pozor si ale dejte i v případě, že vám někdo pošle nevyžádaný sexuální obsah. „Dotyčný by mohl chtít na oplátku podobné snímky od vás, což může být past,“ dodává Tomková.
Nikdo není v bezpečí
Přes dvě třetiny respondentů, kteří provozují sexting, ve výzkumu uvedlo, že sdílejí intimní obsah anonymně – tedy bez obličeje. U dospělých šlo o 71 procent dotázaných, u mladistvých o 68 procent.4 Ani to ale nemusí nutně znamenat, že jsou v bezpečí. Prozradit je totiž mohou i drobné detaily na fotografii. „Například mateřské znaménko, piercing, výhled z okna nebo odraz v zrcadle,“ říká specialistka kyberbezpečnosti Žáčková.
Zaslání intimního obsahu také často předchází lechtivá konverzace, ze které lze jednoduše pořídit záznam funkcí snímku nahrávání obrazovky nebo si ji útočník uloží na později a pak ji použije. „Hlavním rizikem ale stále zůstává, že jakmile jednou něco umístíme na internet, nikdy už fotografii nelze spolehlivě odstranit a může se kdykoliv a odkudkoliv znovu vynořit,“ doplňuje Žáčková.
Eroticky laděný obsah se totiž zpravidla šíří nekontrolovatelně, stejně jako je tomu s viry. Zastavit jeho sdílení mezi lidmi je tak téměř nemožné. „K obsahu se mohou dostat různí agresoři. Když se jim podaří osobu identifikovat, velmi často ji ‚úspěšně‘ vydírají za účelem získání dalšího materiálu nebo výkupného,“ doplňuje specialistka na kybernetickou bezpečnost Žáčková.
Kde hledat pomoc?
Pokud se vy, váš blízký nebo vaše dítě dostanou do podobné situace, obraťte se na policii. „Nejdůležitější je uchovat všechny obrazové i textové materiály zaslané útočníkem, a to včetně těch, které mu oběť zaslala sama. Ideální je pořídit kopii obrazovky celé komunikace,“ říká plukovnice Zuzana Pidrmanová, vedoucí oddělení prevence Policejního prezidia.
Do předání všech podkladů policii je také důležité, aby oběť nezablokovala agresorovo telefonní číslo nebo jeho účty na sociálních sítích. Mohl by vytušit, že je prozrazen, a zahladit část stop.
Děti by se měly svěřit někomu, komu důvěřují. Například rodiči, učiteli nebo zavolat na linku bezpečí. Obrátit se mohou také na instituce, které se touto problematikou zabývají. Jde například o StopOnline.cz nebo o online poradnu E-bezpeci.cz. „Případy zneužití fotografií nebo videí jsou pro dospívající velmi nepříjemné a vyvolávají v nich strach a úzkost. Proto je třeba pomoci jim znovu získat pocit bezpečí,“ říká psycholožka Tomková.
Chraňte své nejbližší na internetu
Připojte se k celosvětové iniciativě Safer Kids Online společnosti ESET.
Přečtěte si o nejčastějších nástrahách, se kterými se mohou děti setkat. Zakázat jim internet není řešením, můžete je však naučit, jak se v online prostředí pohybovat co nejbezpečněji.
