Zubař jako strašák
Už u nejmenších dětí je důležité dbát na to, aby trauma vůbec nevzniklo.
Například pokud si dítě nechce čistit zuby, rozhodně se nevyplácí zubařem strašit. „Období, kdy si zuby čistit nechtějí, nastane u naprosté většiny dětí. Rodiče pak používají věty typu: Když si nebudeš čistit zuby, tak se ti zkazí a zubař je bude muset vrtat nebo trhat. A to v dětech samozřejmě vyvolává pocit strachu,“ vysvětluje Štětinová.
Před prvním vyšetřením
Místo strašení by rodiče měli o prohlídce u zubaře mluvit jako něčem naprosto běžném.
Aby návštěva ordinace děti nepřekvapila, je vhodné je tam brát s sebou už předtím, než do křesla usednou samy. Před prvním opravdovým vyšetřením by pak měli rodiče dětem vysvětlit, co je čeká, a názorně jim to ukázat třeba na plyšákovi. „Dneska už se dají některé zubařské nástroje pořídit, třeba zrcátka. Dítě pak bude zvyklé na to, že je zubař bere do ruky,“ doporučuje Štětinová.
Ne každý zubař má k vyšetřování dětí vlohy
Vyplatí se také zaměřit se na výběr zubaře.
Těch, kdo se na dětské pacienty specializují, není mnoho. Například v internetových recenzích je ale možné vyčíst, který specialista má k dětem pozitivní vztah. Ne každý totiž malé pacienty vyšetřuje rád. Podle Štětinové za tím může být i to, že řada studentů při výběru oboru nepočítá s tím, že velké procento jejich pacientů budou právě děti. Ona sama se pak řídí tím, že se dětem musí vše předem vysvětlit a hlavně jim nelhat.