Nejistota, co se během ošetření stane a jestli to bude bolet, pocity ztráty kontroly nebo strach z autorit. Často ale trauma pochází už z dětství. To potvrzuje i zubní lékařka Michaela Štětinová a dodává, že pracovat s následky až v dospělosti bývá náročné.
„Kolikrát vidím rozklepané čtyřicetileté chlapy jak hora, kteří se bojí tak, že to vyšetření vůbec nedají.“Michaela Štětinová, zubní lékařka
Už u nejmenších dětí je důležité dbát na to, aby trauma vůbec nevzniklo.
Například pokud si dítě nechce čistit zuby, rozhodně se nevyplácí zubařem strašit. „Období, kdy si zuby čistit nechtějí, nastane u naprosté většiny dětí. Rodiče pak používají věty typu: Když si nebudeš čistit zuby, tak se ti zkazí a zubař je bude muset vrtat nebo trhat. A to v dětech samozřejmě vyvolává pocit strachu,“ vysvětluje Štětinová.
Místo strašení by rodiče měli o prohlídce u zubaře mluvit jako něčem naprosto běžném.
Aby návštěva ordinace děti nepřekvapila, je vhodné je tam brát s sebou už předtím, než do křesla usednou samy. Před prvním opravdovým vyšetřením by pak měli rodiče dětem vysvětlit, co je čeká, a názorně jim to ukázat třeba na plyšákovi. „Dneska už se dají některé zubařské nástroje pořídit, třeba zrcátka. Dítě pak bude zvyklé na to, že je zubař bere do ruky,“ doporučuje Štětinová.
Vyplatí se také zaměřit se na výběr zubaře.
Těch, kdo se na dětské pacienty specializují, není mnoho. Například v internetových recenzích je ale možné vyčíst, který specialista má k dětem pozitivní vztah. Ne každý totiž malé pacienty vyšetřuje rád. Podle Štětinové za tím může být i to, že řada studentů při výběru oboru nepočítá s tím, že velké procento jejich pacientů budou právě děti. Ona sama se pak řídí tím, že se dětem musí vše předem vysvětlit a hlavně jim nelhat.
Poslechněte si, co dalšího k tématu radí zubní lékařka a psycholožka.
Další způsob, jak předejít případnému traumatu, je správná domácí péče. Pokud jsou zuby čisté, nekazí se. A tím pádem není potřeba je opravovat. Když už se však bolavý zub ozve, často je to v tu nejhorší možnou dobu – například na dovolené nebo o víkendu. V krizových situacích už pak mnoho prostoru pro vysvětlování nebývá.
„Někteří zubní lékaři stále tvrdí, že se dočasné zuby neřeší. Pak to zajde tak daleko, že jsou děti se zánětem násilím ošetřené na pohotovosti a může to skončit traumatem.“Michaela Štětinová, zubní lékařka
Mléčné zuby bez kazů nejsou nic nedosažitelného. Přečtěte si doporučení od Michaely Štětinové, která se ve své ordinaci na dětské pacienty zaměřuje. Radí také na svém instagramovém profilu Dentist for small.
„Správná chvíle, kdy se o zuby dětí začít starat, je ve chvíli, kdy vykoukne první zoubek. Není ale vůbec na škodu pořídit dítěti ‚tréninkový kartáček‘ už ve věku několika měsíců, i když ještě zuby nemá. Důležité je, aby udrželo v ruce předmět. Ve chvíli, kdy první zoubky začnou růst, kartáček pak dítě nepřekvapí.“
„Takzvaný prsťáček, tedy gumový návlek na prst s bodlinkami, můžete používat k masírování dětských dásní při obtížném prořezávání zubů. Jakmile se ale první zoubek objeví, je potřeba začít čistit zubním kartáčkem.“
„Stejně jako u dospělých je i u dětí potřeba čistit zuby ze všech stran. Pokud se dva zuby navzájem dotýkají, není možné plochy vzájemného kontaktu vyčistit jinak než mezizubními pomůckami. Nerozhoduje věk dítěte, ale vzájemný dotyk dvou zubů. Pokud rodiče budou čistit poctivě kartáčkem, ale opomíjejí mezizubní pomůcky, snadno se budou zoubky kazit, i když si rodiče myslí, že dělají vše správně.“
„Dítě do zhruba deseti let nemá dostatečnou zručnost. U školních dětí to pak také záleží i na snaze dítěte. Jedno bez druhého se neobejde. Často si rodiče říkají, že už třeba osmiletému dítěti přeci nebudou dočišťovat zuby. Je to ale zodpovědnost nás rodičů a dáváme tím dětem možnost mít zdravé zuby po celý život.“
„Myslím si, že se sladkému nedá úplně vyhnout a perfektně vyčištěné zuby sladké zvládnou. Je ale třeba myslet na to, že je to nejrychlejší zdroj energie pro bakterie. Ty vytvářejí zubní plak, ze kterého pak vznikají kazy. A je jedno, jestli je to cukr z ovoce nebo ze sušenky. Je dobré, když děti sladkosti nejedí po celý den, ale vždycky jen jednorázově, třeba ke svačině.“
„Čištění často odmítají děti ve věku mezi rokem a dvěma. Bohužel zuby nemají rozum, aby počkaly, než ho dostane dítě a bude si chtít zoubky čistit. Vždycky rodičům říkám, ať to nevzdávají. Ať zkusí třeba změnit denní dobu a nečistit až těsně před spaním, kdy jsou děti už hodně unavené. Někdy pomůže i to, když místo maminky čistí zuby tatínek nebo když se čistí společně před zrcadlem. Hledejte, zkoušejte, ale i tak čistěte.“
Malé děti může k čištění zubů motivovat ochucená zubní pasta. Používat je ale možné i pastu úplně bez příchuti, a tak se vyhnout návyku na sladkou chuť. U fluoridových past je důležité hlídat množství nanesené na kartáček. U dětí do dvou let stačí množství ve velikosti zrnka rýže a u dětí od dvou do šesti let pak ve velikosti malého hrášku. Pokud by dítě pravidelně konzumovalo větší množství fluoridové zubní pasty, mohlo by dojít k takzvané fluoróze u druhých, stálých zubů. Ta se projevuje matně bělavými až žlutohnědými skvrnami na sklovině. Fluoridů se však není třeba obávat, jsou velmi důležité pro prevenci zubního kazu.
Tato část populace má geneticky menší předpoklady ke kazivým zubům. Může za to složení jejich slin, které je nehostinné pro bakterie. Nevytváří se pak zubní plak, a tím pádem ani kazy. Někteří lidé mají také kvalitnější a tvrdší zubní tkáně, které jsou vůči působení plaku odolnější.
Sklovina na prvních zubech je oproti té na stálých zubech o více než polovinu tenčí. A právě na sklovině závisí odolnost zubu. Pravděpodobnost, že se na dětském zubu objeví kaz, je tak v porovnání s druhými zuby větší.
Po této době už zubní plak obsahuje mikroorganismy, které jsou hlavní příčinou vzniku zubního kazu. „Je ale otázka, zda jsme si zuby vyčistili stoprocentně. Proto jsem vždycky pro to, čistit dvakrát denně a učit tomu i malé děti,“ uvádí Štětinová.
V krajních případech může mít špatná péče o dočasné zuby dopad i na ty stálé.
„Pokud zub odumře a objeví se zánět, může poškodit zárodek vyvíjejícího se zubu. A pokud dítě o dočasný zub přijde, s velkou pravděpodobností pak dojde k posunu zubů a situace se musí řešit drahou ortodontickou terapií,“upozorňuje Štětinová.
Pomocníkem pro správnou a úspěšnou péči o dětské zuby mohou být svítící sonické kartáčky. V porovnání s těmi běžnými je čištění s nimi rychlejší a kvalitnější – a navíc také šetrné a bezpečné. Bateriový kartáček Bob a Bobek je určený pro děti od narození až do pěti let. Sonické kartáčky Šupito a Lišák pak pro školáky od šesti let. Všechny mají tělo kartáčku uzpůsobeno tak, aby se pohodlně drželo jak rodičům, tak i dětem. Hlavice dětských sonických kartáčků jsou navíc osvětlené, což umožňuje rodičům skvělou orientaci v ústech, a děti tak zaujme další hravý prvek.
