Seznam Native ve spolupráci s
Záchranné stanice letos ošetřily více než 31 000 divokých zvířat. Mezi nejzávažnější příčiny jejich poranění patří auta a elektrické vedení. Jak zvířata chránit? A jaké jsou příběhy divokých ptáků nebo vydry, kteří našli pomoc v záchranné stanici?
Láska ke zvířatům spojuje 35 záchranných stanic a stovky dobrovolníků. „Kromě pomoci zvířatům také inspirujeme lidi k tomu, aby se ke krajině, přírodě a živočichům chovali s úctou. Pokud nevíte, jak pomoci zraněnému divokému zvířeti, zavolejte do nejbližší záchranné stanice,“ radí Petr Stýblo ze sdružení Český svaz ochránců přírody, které funguje už od roku 1979.
„Počet přijatých zraněných zvířat každoročně roste. Nejčastěji se jedná o ptáky, ale také o ježky, veverky, srny, zajíce a netopýry. Mezi nejvzácnější pacienty patří orel mořský, sokol stěhovavý nebo dudek chocholatý,“ jmenuje záchranář Luboš Vaněk ze stanice Huslík.
Národní síť záchranných stanic, kterou založil Český svaz ochránců přírody v roce 1998, pokrývá celé území České republiky. Její odborníci často řeší velmi vážná poranění u vzácných i běžných divokých zvířat. Většinou je nutný zásah veterináře, následná péče a rekonvalescence. „Cílem je živočichy vyléčit a vrátit zpět do volné přírody. Daří se nám to ve více než polovině případů. Pokud úplné vyléčení není možné, zůstávají alespoň některá zvířata v trvalé péči záchranných stanic,“ popisuje Petr Stýblo. O tom, které zvíře s trvalými následky zůstane ve stanici, často rozhoduje to, kolik peněz jeho pobyt a péče budou stát.
Ne všechno létá, co peří má. Elizabet je roční samice orla královského, která pochází z východního Maďarska. Na svých toulkách Moravou narazila do elektrických drátů. O zlomené křídlo musela orlice přijít, aby přežila. Elizabet má svůj domov ve stanici v jihomoravském Rajhradě na Břeclavsku, kde ji můžete navštívit. Ochránci jí plánují zanedlouho najít vhodného partnera a doufají v úspěšný odchov mláďat, která by mohla být vypuštěna do volné přírody, a posílit tak kriticky ohroženou populaci orla královského ve střední Evropě.
„Při procházce jsem našel opuštěnou, hladovou a dehydrovanou vydří slečnu,“ telefonoval do záchranné stanice nálezce. Vydří mámu zabil pobíhající pes a mláděti hrozila smrt hlady. Pracovníci stanice mládě převzali a dali jí jméno Boženka. Od první chvíle byla neposedná a nebojácná. Protože byla příliš zvyklá na lidskou společnost, bylo jasné, že se vydra nebude moci vrátit do volné přírody. Boženka je v současné době maskotem stanice Drosera Bublava.
Poštolky k lovu využívají vyvýšená místa, vysoké stavby, ale bohužel i sloupy elektrického vedení, které jsou pro ně nebezpečné. Ročně proto uhoří tisíce divokých ptáků. Elektrický proud poranil i poštolku, která se v červenci dostala do plzeňské záchranné stanice. „Kvůli uškvařeným ocasním pérům a letkám nemohla létat, ale díky péči ošetřovatelů se začala rychle uzdravovat. Přes zimu bude u nás ještě nabírat sílu, věříme ale, že se kompletně přepeřená a zdravá na jaře vrátí do přírody,“ říká Karel Makoň vedoucí záchranné stanice.
Poštolky obecné jsou nejčastějšími ptačími pacienty v záchranných stanicích. Ročně jich stanice přijmou více než 2 000. Nejčastějšími úrazy bývá popálení elektrickým proudem, sražení dopravním prostředkem nebo náraz do překážky.
Nálezci objevili puštíka s otevřenou zlomeninou křídla nedaleko Žítče. „Puštíka jsme přijali do péče již na Silvestra v roce 2016,“ říká Jan Nový, vedoucí třeboňské záchranné stanice. Za jeho zraněním zřejmě stojí petardy, které každoročně způsobují mezi ptáky i savci paniku. Zlomenina křídla byla natolik vážná, že ani po jejím zahojení nemůže létat. Na to, jak se dnes puštíkovi daří, se můžete podívat v záchranné stanici Třeboň.
Malému kolouškovi zabilo mámu auto. Ve strachu se zamotal do plotu a přežil jen díky pozorným kolemjdoucím, kteří zavolali pomoc. Sirotek se tak naštěstí včas dostal do rukou ošetřovatelů v záchranné stanici Huslík. Aby mládě zvládlo kritické období, museli se ošetřovatelé stát jeho náhradními rodiči. Školní výpravy i návštěvníci se díky Jelenovi seznamují se smutným osudem mláďat, jejichž rodiče zahynuli pod koly aut.
Záchranné stanice pro zvířata potřebují k pokrytí základního provozu ročně přibližně 70 milionů korun. Většina této částky míří na krmivo pro zvířata, veterinární péči i pohonné hmoty do aut záchranářů, kteří vyjíždějí za poraněnými či jinak ohroženými zvířaty.
Ochránci dělají záslužnou práci často bez nároku na odměnu. K práci je vede láska ke zvířatům a přírodě. Jen za rok 2020 se jim podařilo vyléčit a vypustit zpět do volné přírody 15 332 živočichů. V současné době se ve stanicích nachází 3 000 jedinců, o které se ošetřovatelé starají. Větší část z nich má naději se na jaře vrátit do přírody.
Podpořit činnost záchranných stanic můžete prostřednictvím veřejné sbírky. Finanční prostředky můžete zasílat na číslo sbírkového účtu: 33553322/0800.
Jednou textovou zprávou můžete poslat 30, 60 nebo 90 korun. Pokud chcete záchranné stanice podpořit jednorázově, pošlete dárcovskou SMS na číslo 87 777 ve tvaru: DMS ZVIREVNOUZI 30 (či 60, 90).