Letos chci dovolenou
Kudy vede cesta do turecké čajové zahrady nebo kolik hlavních chodů si objednat v italské restauraci? Vyzpovídali jsme pro vás gurmány z Turecka a Itálie, kteří znají místní speciality.
Dobré jídlo vytváří nezapomenutelné vzpomínky, které jsou plné vůní a chutí. Nezáleží na tom, jestli jste zrovna v Asii nebo v novém bistru ve vedlejší ulici. Tím největším gurmánským zážitkem je totiž ochutnávání a objevování.
Turecko
Země tisíce a jedné vůně
Můžete odpočívat na pobřeží turecké riviéry, obdivovat chrám Svaté Moudrosti, procházet se bájnou Trójou nebo se ztratit ve spletitých uličkách bazarů, které jsou plné barev, vůně koření a křiku obchodníků. Turecko vás okouzlí svou bohatou historií, pestrostí a gastronomií, kterou nikde jinde v Evropě nenajdete.
Kebab, simit i pudink z růží
Turecká kuchyně se vyvíjela po staletí. Mísí se v ní vlivy Balkánu i Středomoří, osmanské historie i arabského světa. „Turecká kuchyně je bohatá a nejrozmanitější na světě. Je plná různorodých chutí, které potěší gurmány ze všech koutů světa,“ říká Turkyně Dilek Kaplan a vyjmenovává národní speciality, které by měl ochutnat každý milovník jídla. Patří sem sarma, tedy vinné listy plněné masem, rýžový pilaf, kibbeg neboli smažené masové koule či manti, což jsou knedlíčky plněné jehněčím masem.
Ať už se budete toulat po Egejské riviéře nebo v uličkách tureckých měst, ochutnávejte jídla z pouličních stánků. Zajděte si třeba na simit. Jde o pečivo zamotané do kruhu a bohatě posypané sezamem. Původ simitu sahá až do Istanbulu v 16. století, odkud se rozšířil do celé Osmanské říše. U stánků můžete ochutnat také oblíbenou tureckou svačinu zvanou leblebi, tedy praženou cizrnu ochucenou pikantním kořením. „Ke kávě nebo čaji si dejte sladkou baklavu nebo takzvaný rose pudding, který se vaří z mléka a vody z růží,“ doporučuje Dilek.
Bohatou historii mají nejen turecká jídla, ale i nápoje. Národní specialitou je anýzová pálenka raki, která se vyrábí ze zkvašených hroznů. Pálí se nejspíš již od 11. století, ale první písemná zmínka o ní se objevuje až o šest set let později. Místní ji dnes nejraději pijí naředěnou s vodou v poměru jedna ku jedné jako aperitiv před jídlem. „V létě určitě vyzkoušejte osvěžující jogurtový ajran, v zimě tradiční salep. Jde o hustý horký nápoj dochucený skořicí a slazený vanilkovým cukrem,“ doporučuje Dilek.
„Çay“ nejen o páté
Turci pijí čaj od rána do večera, ale zároveň je pro ně symbolem pohostinnosti. Nabídnou vám ho v bazaru stejně jako v restauraci nebo na pláži. Podává se v tradiční čajové konvici zvané çaydanlık a pije se ze skleniček, které svým tvarem připomínají květ tulipánu. Ve všech koutech Turecka můžete narazit na čajové zahrady neboli çay bahçesi. Bývají ukryté ve stínech stromů s výhledem na okolní krajinu či město. Často v nich potkáte místní, kteří kouří vodní dýmky, hrají šachy nebo si jen tak povídají. „Nejlepší turecký čaj se pěstuje v Černomořském regionu,“ doplňuje Dilek.
Není kebab jako kebab
Kebab je obecný výraz pro marinované a pomalu grilované maso na tyči. Je symbolem turecké kuchyně a dědictvím z dávných osmanských dob, kdy si tábořící vojáci napichovali maso na meč a připravovali jej na otevřeném ohni. Kebab můžete v Turecku ochutnat v mnoha variantách včetně i v Česku známého döner kebabu podávaného v pita chlebu. Dalšími druhy jsou například adana kebab z mletého masa na jehle nebo iskender kebab, což jsou kousky grilovaného masa přelitého rajčatovou omáčkou a jogurtem. Shish kebab jsou zase na ohni grilované špízy s masem v jogurtové marinádě. Jde o původní jídlo tureckých kočovných kmenů, které maso marinovaly, aby změklo a zbavilo se zvěřinové chuti.
Turecké výrazy, které se vám budou hodit
Kde najdu čajovou zahradu s nejhezčím výhledem?
En iyi manzaralı çay bahçesini nerede bulabilirim?
Kde mají v okolí nejlepší simit?
Bölgedeki en iyi simit nerede bulunur?
Kam chodí na kebab místní?
Yerel halk kebap için nereye gider?
Kde je nejbližší bazar?
En yakın çarşı nerede?
V Turecku den zakončuje yatsilik
Večeře je pro Turky nejvydatnějším jídlem z celého dne a skládá se hned z několika chodů. V restauraci je zvykem objednat si všechny najednou. „První se podává polévka, následuje hlavní chod a různé přílohy, potom saláty a drobné chuťovky. Jako sladká tečka na závěr se servíruje dezert a ovoce,“ vysvětluje Dilek. Na sklonku dne, obvykle mezi devátou a desátou hodinou večer, si Turci dopřávají malou svačinu, které říkají yatsilik. Nejčastěji ji tvoří fíky, sušené švestky, pražená cizrna či různé druhy semínek a ořechů.
Kartou zaplatíte téměř všude
Při objevování turecké kulinářské scény si v restauracích vystačíte s platební kartou. Výjimkou jsou tržiště a některé pouliční stánky s jídlem, kde někdy přijímají jen hotovost. „V Turecku dnes už neexistuje restaurace, kde by se nedalo platit kartou. Při placení nezapomeňte na dýško. Je to slušnost a nemělo by být nižší než 100 tureckých lir, což je v přepočtu zhruba 100 korun,“ doporučuje Dilek. S mKartou svět od mBank navíc vždycky platíte s výhodným kurzem, díky kterému ušetříte a můžete si dopřát třeba baklavu navíc.
Vydejte se za gurmánskými zážitky s mKartou Svět od mBank a plaťte i na druhé straně světa s výhodným kurzem a stejně jednoduše jako doma.
- Jedny z nejlepších kurzů na trhu neplatí jen pro platby mKartou Svět, ale i pro výběry z bankomatu.
- Při výběru hotovosti nad 1 500 Kč máte od mBank výběry ze všech bankomatů na světě zdarma.
- K běžnému účtu mKonto získáte mKartu Svět automaticky a neplatíte poplatky za vedení účtu.
Ještě nevíte, jak letošní dovolenou strávit? Tudy k dalším tipům, které otevřou vaši cestu za zážitky.
To mě zajímáItálie
Temperamentní země plná požitkářů
Rozpálené křivolaké uličky historických měst, ve kterých lidé posedávají u malých stolečků. Při odpoledním aperitivu se sklenkou v jedné ruce a olivou či sýrem ve druhé. Mají dostatek času, smějí se, gestikulují a užívají si života – zkrátka Italové.
Národ, pro který je jídlo smyslem života
„Jídlo pro nás není jen naplnění žaludku, ale požitek. Naše stolování trvá dlouho a každý pokrm je promyšlený,“ popisuje lásku Italů k jídlu Andrea Florio z Brindisi, města v Apulii, „podpatku kozačky“. Přes deset let sice žije v Česku, na svůj původ je však náležitě hrdý.
Pokud nebudeme počítat těstoviny, Italové podle Andrei jedno typické národní jídlo nemají. „Záleží na místu, mezi regiony jsou velké rozdíly,“ dodává. Odlišnosti mezi severem, středem a jihem jsou dány také historicky – jih byl vždycky chudší a tomu odpovídaly i používané suroviny. V jídelníčku jižanů však nikdy nechyběly ryby ani mořské plody.
Pokud jste zvyklí snídat se svítáním a obědvat před polednem, v Itálii narazíte. Místní si s jídlem dávají načas, ostatně nejenom s ním. Obědvat začínají kolem 13. hodiny a večeřet nejdřív kolem 20. „V restauraci to může být klidně až kolem 22.–23. hodiny,“ upozorňuje Andrea. Odpolední hlad po práci začnou zahánět aperitivem, který má žaludek připravit na večerní hostinu.
Aperitivo jako společenský rituál
Většinou se jedná o drink s vermutem, což je lehké doslazené víno s příměsí alkoholového výluhu bylinek a koření. Může to být i u nás populární Spritz. Hořká chuť nápoje se skvěle doplňuje se slanými pochutinami, které se při podávání aperitivu pojídají. Obsluha často automaticky přinese brambůrky či oříšky. Vyzkoušejte i něco navíc, například olivy, ovčí sýr pecorino, tyčinky grissini nebo prosciutto crudo, tedy sušenou šunku.
Rajčata, mozzarella a bazalka
Těstoviny neboli pasta a pizza – cestovat do Itálie a neochutnat je, by byl hřích. Jaké jsou ale ty nejlepší, to se díky obrovskému množství variací obecně říct nedá. „Pizzu miluju takovou, která se v puse rozpouští, když se do ní zakousnu. Měla by mít velké nadýchané okraje, neměla by být rozmáčená od použitých ingrediencí, ale zároveň ne suchá. A těstoviny musí být především al dente, tedy na skus, zbytek záleží na dochucení,“ říká Andrea.
Italskou kuchyni vystihuje hlavně jednoduchost a používání kvalitních surovin. To platí i pro patrně nejslavnější z pizz – Margheritu. První byla údajně upečená pro královnu Markétu, a to v Neapoli roku 1889. Chtěla ochutnat jídlo svých poddaných, chudých poddaných. Kombinace kynutého těsta s olivovým olejem, rajčat uzrálých pod jižanským sluncem, mozzarelly z buvolího mléka a bazalky jí učarovala.
Primo a secondo
Pokud Italové stolují doma nebo třeba na hotelovém rautu, jídlo mívá více chodů. Dvěma hlavním se říká primo a secondo, tedy první a druhý. Po předkrmech přichází přílohová porce těstovin, risotta nebo polévka. Nakládat si těstoviny nebo rýži k masu u Itala neuvidíte, je to až další samostatný chod podávaný se zeleninou a pečivem. Co se týká druhů masa, samozřejmostí jsou ryby, ale nezřídka se na menu objevuje i konina. „Objednávat si primo a secondo v restauraci ale obvyklé není. Obecně si dáte nějaké předkrmy a potom buď první, nebo druhý chod,“ upřesňuje Andrea.
Italské výrazy, které Češi často vyslovují špatně
mozzarella /mocarela/
bruschetta /brusketa/
tagliatele /taljatele/
gnocchi /ňoky/
aglio olio /aljo olio/
focaccia /fokača/
Espresso a dolce
Pokud si od obsluhy nechcete vysloužit nechápavý pohled, neobjednávejte si po jídle cappuccino. Pro Italy je přijatelné pít kávu s tak velkým obsahem mléka pouze během dopoledních hodin. Odpoledne už se pije pouze espresso, maximálně espresso macchiato – káva s kapkou mléčné pěny. „Já piju espresso osmkrát až devětkrát denně. Řekl bych, že velmi málo Italů jich za den vypije míň než pět,“ říká Andrea. Nenechte si ujít také italské sladkosti, tedy dolce. Klasikou, která je dostupná v celé zemi, je tiramisú. Tirami sú ve volném překladu znamená rozvesel mě. A zapomenout samozřejmě nesmíte ani na gelato, což je proslavená italská zmrzlina. V Toskánsku pak ochutnejte mandlové sušenky cantuccini, na Sicílii plněné trubičky cannoli a v Neapoli sfogliatelle, což je pečivo z lístkového těsta.
Italské výrazy, které se vám budou hodit
Kde si dáme nejlepší těstoviny/pizzu?
Dove servono la pasta/pizza migliore?
Je někde poblíž pláž?
C'é la spiaggia vicino?
Které víno je nejlepší?
Quale vino é il migliore?
Můžete mi prosím k aperitivu přinést olivy?
Posso avere anche l’olive con l’aperitivo?
Na pivo si raději nechte zajít chuť
Pokud jste pivaři a nedělá vám problém za večer vypít víc než tři půllitry, zkuste si od toho dát v Itálii pauzu. „Italové se na vás budou dívat jako na opilce, i když nebudete,“ upozorňuje Andrea. V restauraci si místní nedávají víc než dvě sklenice piva. Místo toho radši vyzkoušejte skvělá lokální vína – nechte si od obsluhy poradit, která odrůda se k vašemu pokrmu bude hodit nejlépe. „Víno k jídlu pijeme, aby podpořilo jeho chuť, ne abychom se opili,“ dodává Andrea.
Spropitné v ceně a drobné po kapsách
Se spropitným si v Itálii hlavu lámat nemusíte. Započítává se už do účtu jako takzvaný servisní poplatek. Pokud ale chcete i tak dát extra dýško za skvělý servis a vynikající jídlo, nic vám v tom nebrání. Personál nebude nadšený, pokud budete chtít platit kartou malé částky, na rychlé espresso tedy několik eur po kapsách noste. Není potřeba kvůli tomu chodit do směnáren, eura si pohodlně vyberete z bankomatů. Díky mBank nemusíte řešit, ze kterého bankomatu vybrat. S mKartou Svět totiž vybíráte ze všech zdarma a s výhodným kurzem.
Vydejte se za gurmánskými zážitky s mKartou Svět od mBank a plaťte i na druhé straně světa s výhodným kurzem a stejně jednoduše jako doma.
- Jedny z nejlepších kurzů na trhu neplatí jen pro platby mKartou Svět, ale i pro výběry z bankomatu.
- Při výběru hotovosti nad 1 500 Kč máte od mBank výběry ze všech bankomatů na světě zdarma.
- K běžnému účtu mKonto získáte mKartu Svět automaticky a neplatíte poplatky za vedení účtu.