Češi nejsou jen národem zarytých pivařů. Objevují také nonšalantní svět whisky.

Jak si whisky vychutnat? Proč jsou důležité sudy, ve kterých zraje po tři roky? A jaký je rozdíl mezi whisky a whiskey?

Provedeme vás světem whisky, ať můžete při příští návštěvě baru okouzlit svůj protějšek nebo zabodovat mezi kamarády.

Výroba whisky už dávno nenáleží jen Britským ostrovům. Domovinou žitné whiskey jsou Spojené státy. Obilnou whisky najdete i v Austrálii, v Kanadě nebo ve Skandinávii. Lokální výrobci jsou také na Tchaj-wanu nebo v Japonsku. A ani Česko není pozadu, pochutnat si můžete i na několika druzích českých whisky.

Jak whisky získává svoji chuť, vůni a barvu?

V sudech a lahvích, dokud se neotevřou

Jen v sudech, po stočení do lahví zrání končí

Whisky je alkoholický nápoj, který vzniká destilací různých druhů obilnin a následným zráním v dřevěných sudech. Název vychází z galských slov „uisce beatha“, což znamená živá voda. Dnes je nápoj označovaný jako whisky nebo whiskey, podle toho, odkud pochází. Skoti mají whisky, Irové a Američané zase whiskey.

Jak vyrobit whisky?

Ačkoliv má Skotsko zákony, které výrobu typické whisky předepisují, i tak se postup výroby v každé palírně trochu liší.

Každopádně je pro každou správnou skotskou či irskou whisky potřeba vody, ječmene a kvasinek. Američané pro destilaci ve velkém používají kukuřici, čímž ale ve skutečnosti vzniká nápoj, kterému v Evropě říkáme bourbon. Kanaďané zase vyrábějí whisky převážně ze žita.

Ječmen je třeba namočit do vody a po naklíčení se vysuší, upraží a vyudí v kouři. Skoti používají kouř z rašeliny, Irové naopak ve své whisky mají rádi medovou chuť, a tak ječmen neudí, jen suší.

Opražený ječmen se poté rozsekává a namáčí do horké vody, kde se z něj uvolní maltóza nutná pro kvašení. Zkvašený mok je poté třeba několikrát destilovat. Skoti svou whisky destilují dvakrát, Irové třikrát. Pak má v sobě až 85 procent alkoholu.

Whisky poté zraje v dubových sudech. Ve Skotsku to jsou zpravidla sudy po sherry nebo bourbonu, a tak bývá skotská whisky většinou lehce nasládlá. Skotská zraje nejméně tři roky.

Na výrobu sudů se tradičně používá dubové dřevo, protože z něj neprýští pryskyřice ani míza, která by zkazila chuť nápoje. Právě ze sudů whisky získává svou barvu. Čím je dřevo tříslovitější, tím je whisky tmavší. Každý sud je jedinečný, a tak se i whisky z jedné palírny liší. Důležité je i stáří sudu, protože každým plněním se dřevo vyčerpává a barví méně. Podle bednářů se sudy v palírnách dožívají okolo 40 let.

Během zrání se každý rok odpaří asi 2 procenta. Palírníci tomu říkají „andělský podíl“, protože si v minulosti ztrátu vysvětlovali tím, že jim whisky chodí ucucávat andělé.

Ještě před lahvováním se whisky naředí, aby obsahovala nejméně 40 % alkoholu. Většina známých whisky vzniká mícháním několika druhů, a to třeba i z různých palíren.

Blended

Mícháním z 10 až 50 různých whisky vzniká blended whisky. Ta je různě kouřová a ovocná.

Single malt

Označení single malt whisky znamená, že pro výrobu byl použit pouze sladový ječmen a že tato whisky byla vyrobena v jedné palírně.

Single barrel

Pokud na etiketě najdete nápis „single barrel“, jedná se o vzácnou whisky vyrobenou z jediného sudu.

Jakou vodu používají skotské palírny?

Vodu z vřesovišť

Destilovanou vodu

Jak si whisky vychutnat?

Ať už fandíte míchané nebo jednosladové, whisky je pití na úrovni. Hodí se pro speciální příležitosti nebo pro chvíle pohody. Whisky je třeba pomalu vychutnávat, podle znalců je v každém doušku skrytý příběh obilí, sudů a palírny.

Svět whisky je bohatý, každá má trochu jinou chuť. Navíc ji můžete pít samotnou, s kapkou vody, s ledem nebo v koktejlech. Kapka vody whisky dodá sladkost potlačením kouřových tónů. Pokud se vám zamlouvá kouřová chuť, zkuste do whisky dát pár kostek ledu. Užijte si whisky tak, jak vám nejvíce chutná.

Při degustaci byste měli nejprve nápojem jemně zakroužit ve sklenici a proti světlu zkontrolovat její barvu.

Pak si přivoňte a snažte se identifikovat vůně, jsou spíš rašelinové a kouřové nebo ovocné a květinové?

Napijte se whisky a každý doušek si náležitě vychutnejte, alespoň na několik vteřin.

Pokud patříte mezi začátečníky, zkuste během ochutnávky co nejvíc druhů a zvolte chutě, které vám nejvíce vyhovují. Kromě sladkých, květinových, kořeněných a bylinkových chutí můžete rozpoznat také dubové, oříškové, suché nebo kouřové.

Proč si někteří lidé dávají do sklenky whisky kapku vody?

Aby jim pití déle vydrželo

Aby potlačili kouřovou chuť

Úplně první dochovaná písemná zmínka o whisky pochází z roku 1494. Jedná se o záznam z účetní knihy skotských králů, kteří dodávali ječmen Johnu Corovi výslovně pro výrobu živé vody, jak tehdy whisky nazývali.

John Cor byl pravděpodobně mnich a zároveň lékárník. Whisky je tedy známá více než 500 let, a to díky mnichům, kteří ji původně vyráběli pro léčebné účely.

Produkce whisky se rozšířila v polovině 16. století za vlády Jindřicha VIII. Ten nechal množství klášterů zrušit, a tak si mnoho mnichů muselo hledat nové způsoby obživy. Řada z nich přirozeně začala vyrábět obilnou pálenku.

Míchaná whisky vznikla až na konci 19. století, kdy zákazníkům přišla jednodruhová příliš výrazná. Whisky tehdy také pomohlo zdecimování francouzských vinic škůdci. Milovníci alkoholu vyráběného z vinné révy, vína, koňaku a brandy hledali náhradu pro své chuťové buňky. A jelikož v Irsku míchanou whisky dlouho odmítali, svět ovládli skotští obchodníci.

Whisky si oblíbila řada celebrit a významných lidí včetně premiéra Winstona Churchilla, Margaret Thatcherové a členů britské královské rodiny.

Stará žitná myslivecká

Český nápoj pochází ze 16. století, kdy bylo objeveno, že destiláty z obilí chutnají lépe než ty ze zbytků vína a zkaženého piva.

Úřady však zakazovaly nakupovat obilí pro pálení alkoholu, čeští palírníci však byli vynalézaví a žito pro pálení i tak dokázali sehnat. Žito nápoji dodává pikantní a ovocnou příchuť. Jemnou chuť Staré žitné myslivecké dávají sudy z bílého dubu, ve kterých předtím byl bourbon. Tajnou výrobní recepturu, která se po několik staletí nezměnila, znají v současnosti jen tři lidé.

Ochutnejte whisky a další žitné lihoviny z nejstarší palírny v Evropě

Stará žitná myslivecká Bourbon Cask Reserve

Čtyřletá žitná whisky zraje v dubových sudech po bourbonu. Ty jí dodávají typickou jemnou chuť po vanilce s dřevitým závěrem.

Stará žitná myslivecká Selection

Ještě než whisky dozraje, vybírá blend master Roman Petruš ty nejlepší sudy, které po 4 letech zrání dozrávají další tři roky. Její chuť je výjimečně jemná, s dotekem vanilky a dozvukem žitného chleba.

Stará žitná myslivecká Single barrel

Sběratelská limitovaná edice whisky zrála minimálně 12 let. Počtem lahví, kterých je 504, oslavujeme 504. výročí založení Palírny U Zeleného stromu. Zrání v jediném sudu whisky propůjčuje výjimečný charakter jemně nasládlé chuti s náznaky tabáku a dubového dřeva.

Stará žitná myslivecká Reserve

Žitný destilát zraje v sudech z amerického bílého dubu. Díky dřevu i receptuře, která je po staletí střežena, nápoj získává jemnou chuť s hřejivým dozvukem sadového ovoce.

Recepturu Staré žitné myslivecké znají pouze tři lidé. Ingredience ani výrobní proces se po staletí nezměnily. Značka Stará žitná myslivecká získává nejvyšší ocenění na prestižních degustačních soutěžích. „I letos potvrzujeme nejvyšší kvalitu našich výrobků,“ říká Roman Petruš, blend master značky.

Svět whisky

Jak whisky získává svoji chuť, vůni a barvu?